Jan Gebhart

Třináctý svazek Masarykova sborníku reprezentuje české masarykovské bádání v letech 2004–2005. Navazuje na předchozí svazky, ale zčásti se od nich liší svou koncepcí a strukturou. Tato změna, předjímající i podobu čísel následujících, spočívá především v zaměření většiny studií v každém svazku na jedno ústřední téma a rozšířením dokumentární části o materiálové studie. Těžiště oddílu Studie tvoří články věnované tématu T. G. Masaryk a čeští/slovenští spisovatelé. Po úvodním eseji Jiřího Brabce Dvě kapitoly o Masarykově vztahu k literatuře následují studie monograficky se zabývající Masarykovými vztahy s vybranými českými, resp. slovenskými spisovateli: s J. S. Macharem (autorka Jitka Zabloudilová), Viktorem Dykem (Josef Tomeš), Karlem Čapkem (Josef Protiva), Otokarem Březinou (Jaromír Slomek) a Svetozárem Hurbanem Vajanským (Martin Kučera). Na ně navazuje studie Miloše Dokulila Masaryk a liberalismus, esej Jiřího Olšovského, rozebírající Masarykovo heslo „Ježíš, ne Caesar!“, rozsáhlý příspěvek Radovana Lovčího o pracovních a veřejných aktivitách Alice Masarykové v letech 1910–1914 a objevný článek Michaely Tydlitátové o knihovně filosofa Rudolfa Hirsche, zakoupené koncem třicátých let Ústavem T. G. Masaryka a připojené k Masarykově knihovně. Následující oddíl Materiály a dokumenty přináší nejprve stať Jiřího Fidlera o řádech a vyznamenáních, jejichž nositelem byl T. G. Masaryk, pojednání Zdeňka Šestáka o karikaturách T. G. Masaryka v Humoristických listech v letech 1899–1914, soupis bibliografií Masarykova díla od Václavy Horčákové a stať Jany Malínské o problematice zpracování personální bibliografie T. G. Masaryka v současné době, v další části pak kritickou edici vzájemné korespondence Karla Čapka s Edvardem Benešem a záznamu Huberta Ripky o jeho návštěvě u presidenta Masaryka v Topol´čiankách v roce 1925, pokračování (z minulých čísel) kritické edice korespondence T. G. Masaryka s Oldrou Sedlmayerovou a soupis masarykian v dalším oddělení Národního (dříve Státního ústředního) archivu v Praze, pořízený Hanou Drnovcovou-Bartošovou a Jaroslavem Koláčným. Oddíl Kronika obsahuje mj. nekrology za zesnulého historika Antonína Klimka a filosofa Jindřicha Srovnala, oddíl Literatura recenze nejdůležitější masarykovské literatury za sledované období. Svazek uzavírá kompletní bibliografie prací T. G. Masaryka a literatury o T. G. Masarykovi za léta 2004–2005.

Publikace obsahuje odborné studie věnované dějinám české společnosti v průběhu první a druhé světové války. Autoři své příspěvky koncipovali zejména jako komparaci vybraných oblastí politického, hospodářského a každodenního života ve vyjímečných podmínkách obou světových konfliktů.

Monografie Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava shrnuje studie, které analyzují postavení a metody nacistického tiskového dohledu a jejich dopad na vydávaná periodika. Doposud zůstávala problematika tisku a médií stranou většího zájmu naší historiografie, a proto se editoři a autoři pokusili alespoň zčásti vyrovnat tento dluh. Významnou a nepřehlédnutelnou součástí publikace je CD, které obsahuje přepis všech dostupných tiskových konferencí pořádaných od dubna 1939 do dubna 1945 Úřadem říšského protektora pro české novináře. Zápisy z konferencí doplňuje bohatý poznámkový aparát ve své ucelenosti vytvářejí významný pramen pro další studium tohoto dějinného období, a to jak pro odbornou, tak i pro širší veřejnost.