Martin Groman

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany. Osudy celoživotního komunisty, i když bez legitimace, byly ovšem mnohem pestřejší, ač zůstaly právě onou exkomunikací poznamenány. Budín po sobě zanechal paměti, které bývají označovány jako nejupřímnější vzpomínky bývalého komunisty. Tato kniha jde ovšem dál, srovnává například Budínova tvrzení s tím, co o stejných dějích vypovídají archivy. Věnuje se také rovině, kterou vlastní Budínovy memoáry nezmiňují, a tou je jeho vlastní tvorba. Blíže tak poznáme postoje a texty, které Budín publikoval na stránkách Rudého práva, New Yorských Listů nebo Kulturní politiky, případně vysílal v Československém rozhlase.

Oblíbený podcast nyní v jedinečné knižní podobě! Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací. Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“ Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.

Dějiny jsou přepisovány odjakživa a stále. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty.Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.

Oblíbený podcast podruhé v knižní podobě! Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty. Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.

Kniha vychází ze stejnojmenného podcastu novináře Martina Gromana a historika Michala Stehlíka. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. První místo v kategorii Objev roku 2020 v soutěži Podcast roku.

Václav Havel ve svém eseji o Františku Krieglovi v roce 1988 napsal, že by jednou měla vzniknout kniha, díky níž by lidé pochopili, že tu byli dokonce i komunističtí politikové, kteří byli normálními čestny´mi a statečny´mi lidmi, byť třeba tragického osudu. Právě taková je nová monografie, díky které má širší veřejnost poprvé možnost poznat v celistvosti nejednoznačny´ příběh muže, jenž je stále pokládán dílem za hrdinu a dílem za padoucha. V očích široké veřejnosti je Krieglova osobnost ztenčena na statečny´ čin v srpnu 1968, kdy jako jediny´ politik odmítl podepsat tzv. Moskevsky´ protokol, jímž se legalizovala sovětská okupace Československa. Životní osudy tohoto komunisty, lékaře a vojáka na několika frontách druhé světové války jsou ovšem o poznání spletitější a tragiku jim dodává například jeho přímy´ podíl na vzniku Lidovy´ch milicí v únoru 1948. Autor si neklade ambici jednoznačně rozsoudit spor o Kriegla, nabízí však kontext životních peripetií, rozhodnutí a postojů, které jejich nositele opakovaně přiváděly spíše do problémů než na politické a společenské vy´sluní. Martin Groman (1976) je publicista píšící převážně o moderní české a československé historii a o problematice médií. Mimo jiné vydal v roce 2015 životopis komunistického novináře Stanislava Budína a spolu s historikem Michalem Stehlíkem tvoří oblíbeny´ podcast Přepište dějiny. Působí také ve Společnosti Ferdinanda Peroutky a porotě Ceny Františka Kriegla.

Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.

Monografie sleduje řízení regionálního tisku v ustavujícím období diktatury KSČ v Československu. Proces ustavování systému státní direktivy byl na poli mediální politiky KSČ narušován spory mezi centrem a regionem, mezi ambicemi vedení propagandy a tisku na ÚV KSČ a reálnými možnostmi nižšího stranického aparátu i regionálních novinářů. Mocenské centrum tak už v první polovině 50. let postupně rezignovalo na představu přímé dominance nad regionálními médii a muselo přistoupit k decentralizaci, což se neobešlo bez kompetenčních sporů. Systém řízení médií se postupně ustálil až mezi lety 1953 a 1956.Studie je rozdělena do kapitol sledujících vývoj vztahu centrálního aparátu KSČ a jeho krajských a okresních výborů a končí sondou do historie libereckého deníku Stráž severu uváděného jako konkrétní příklad, jak se regionální periodikum s procesem ustavování dominance KSČ vyrovnalo.

Audiokniha Kriegel: Voják a lékař komunismu, kterou napsal Martin Groman. Žádný člověk není černobílý. Kdo je František Kriegel? Lékař, který nepodepsal moskevský protokol, nebo i zapálený komunista, co ani jako disident nepřestal věřit v komunistické ideály?

František Kriegel je dnes většinou znám pouze jako člověk, který jediný v srpnu 1968 odmítl podepsat moskevský protokol. Jeho životní osudy jsou ovšem spletitější. Narodil se v ukrajinském městě Stanislaviv, v Praze vystudoval medicínu, bojoval ve španělské, čínské a barmské válce. Zapálený komunista, který v roce 1948 pomáhal budovat Lidové milice a později se dostal až na špičku stranické nomenklatury. Disident, který nikdy nepřestal věřit v komunistické ideály. Autor na knize pracoval dvacet let, čerpal ze vzpomínek Krieglovy manželky Rivy a přítele Františka Janoucha, podkladem mu byly i dobové dokumenty, záznamy ze stranických jednání a další archiválie. Interpret: Tomáš Černý, Martin Groman