Tomáš Grygar

Tato publikace je věnována problematice řízení o přestupku právnické osoby, a to zejména z pohledu jeho specifik oproti řízení o přestupku osoby fyzické. V červenci 2017 nabyl účinnosti nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který na rozdíl od předchozího přestupkového zákona, upravuje i správněprávní (přestupkovou) odpovědnost právnických osob. Tato správná myšlenka by si však zasloužila v některých ohledech podstatně lepší realizaci. Nedostatky právní úpravy lze spatřovat v rovině teoretické, legislativně-technické i čistě praktické. Těžiště monografie spočívá v podrobné analýze jednotlivých, zejména procesních institutů, které jsou pro řízení o přestupku právnické osoby zcela specifické (např. zajišťovací institut zákazu zániku, zrušení a přeměny obviněné právnické osoby), nebo jsou s ohledem na specifický charakter právnické osoby aplikovány do určité míry odlišně od řízení o přestupku fyzických osob, obzvláště těch nepodnikajících. Pozornost je věnována zejména procesnímu jednání (úkonům) právnických osob v řízení o přestupku, specifikům dokazování, včetně jeho vztahu k otázce přičitatelnosti a liberace, otázce procesního nástupnictví při přechodu odpovědnosti za přestupek na právního nástupce právnické osoby nebo konkurenci řízení o přestupku právnické osoby s trestním řízení proti právnické osobě pohledem zásady ne bis in idem. Po důkladné analýze současné právní úpravy přichází monografie s konkrétními návrhy de lege ferenda. Monografie najde své místo zejména v knihovnách akademiků specializujících se na oblast správního práva, advokátů věnujících se obhajobě právnických osob v řízení o přestupcích, pracovníků správních úřadů nebo soudců správních soudů.

Nový komentář k zákonu o realitním zprostředkování přináší praktický a zasvěcený výklad jednotlivých ustanovení s přesahy do související právní úpravy. Předkládá východiska nejasností a nepřesností zákona o realitním zprostředkování: Co je součástí služeb realitního zprostředkovatele? Jaký je právní režim rezervační zálohy? Kdy jsou peníze převzaté realitním zprostředkovatelem úschovou? Kdo, jak a kdy má platit provizi realitnímu zprostředkovateli? Jak se vyhnout švarcsystému při spolupráci mezi makléřem a realitní kanceláří? Kdy může zájemce odstoupit od smlouvy o realitním zprostředkování? A mnohých dalších. Komentář obsahuje řadu příkladů z dosavadní rozhodovací praxe soudů, které jsou využitelné pro výklad právní úpravy zákona o realitním zprostředkování. Kromě soukromoprávních aspektů nového zákona je věnován prostor i těm správněprávním, včetně problematiky správní kontroly a přestupků zakotvených v novém zákoně o realitním zprostředkování. Autorský tým je složen z advokáta specializujícího se na realitní právo, majitele sítě realitních kanceláří, který pravidelně školí právo pro realitní makléře, a právního akademika, který umí spojit akademickou hloubku textu s jeho přístupností pro laiky. Komentář je určen pro právnickou obec, ale je sestaven tak, aby byl srozumitelný i pro neprávníky z řad realitních zprostředkovatelů a jejich klientů, kterým pomůže s orientací v nové právní úpravě.

Publikace je primárně určena odborníkům z řad správněprávní teorie a praxe, zejména advokátům, akademikům, soudcům správních soudů nebo pracovníkům správních úřadů všech druhů a stupňů. Představuje první monografické zpracování problematiky zániku přestupkové odpovědnosti, se kterou se pojí řada teoretických i praktických problémů. Naplnění některého z důvodů zániku odpovědnosti za přestupek přitom vyvolává zásadní konsekvence, tolik vítané osobami, proti nimž se přestupkové řízení vede, případně má vést. Monografie se věnuje obecným teoretickým východiskům zániku přestupkové odpovědnosti, jakož i podrobnému a kritickému rozboru všech důvodů zániku odpovědnosti za přestupek. Pozornost je zaměřena také na procesní důsledky zániku odpovědnosti za přestupek, jakož i přechodu přestupkové odpovědnosti na právního nástupce, a to v řízení před správními orgány i správními soudy. „Recenzovaná kniha je vysoce nadstandardní odbornou právnickou publikací. Kniha prokazuje, že autor není klasickým správním právníkem, ale má rozsáhlé znalosti a přehled z teorie práva, ústavního práva a právních dějin.“ Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. „Autor využíva obrovské množstvo literatúry, ako aj súdnej judikatúry, pričom sa neuspokojuje s ich závermi, ale podrobuje ich kritickému mysleniu a v istom zmysle ich ‚vyzýva‘, čo vnímam veľmi pozitívne… Skutočne len veľmi ťažko sa mi ‚hľadalo‘ čokoľvek, čo by som autorovi mohol vyčítať.“ Doc. JUDr. Matej Horvat, PhD.