Ivan Halász

Práca slovenského historika, právnika a slavistu načrtáva problematiku viacerých alternatív vývoja slovenskej národnej identity v zložitých podmienkach mnohonárodnostného Uhorska 19. storočia.

Publikácia sa venuje súvislostiam medzi medzinárodnou migráciou a najnovšími tendenciami vo vývoji volebného práva v strednej Európe. Problematika migrácie vždy súvisela s otázkou integrácie migrantov do spoločnosti ich nového domova. Monografia však nevenuje pozornosť len otázke volebnej integrácie prisťahovalcov, ale aj možnostiam participácie občanov-vysťahovalcov na politickom živote pôvodnej vlasti. V čase prehlbujúcej sa globalizácie a intenzívnej migrácie totiž aj táto časť spoločnosti získava na ekonomickom a politickom význame. Mnohé krajiny sa preto usilujú o proaktívnu krajanskú politiku voči svojej diaspóre v zahraničí. Veľmi dôležitým determinantom tejto politiky je politické, resp. kultúrno-jazykové chápanie národa v danom štáte. Historickému vývoju chápania českého, poľského, maďarského a slovenského národa je preto venovaná celá jedna kapitola. Toto chápanie ovplyvňuje taktiež vývoj legislatívy o štátnom občianstve a menšinové zákonodarstvo jednotlivých krajín.

Az olvasó kezébe most kerülő monográfia a négy visegrádi állam (Cseh Köztársaság, Lengyelország, Magyarország és Szlovákia) 1989 utáni alkotmányos fejlődésével foglalkozik, legalábbis annak államszervezeti részével. Miután az államszervezet egy nagyon szerteágazó fogalom, a jelen publikáció az államszervezeti felépítésnek csak egy szeletére koncentrál. Ez a szelet viszont a modern nyugati típusú hatalommegosztás szempontjából talán a legfontosabb - azaz az államfő, a parlament és a kormány közötti kapcsolatrendszeréről lesz itt szó. A publikáció az egyes közép-európai államhatalmi szerveket a maguk történetiségében szeretné bemutatni, legalábbis, ami a 20. századi alkotmányos és demokratikus fejlődést illeti. Ez különösen igaz az államfői poszt és a parlamentek esetében. Az egyes nagy fejezetek nemcsak az alkotmányokba foglalt írott szabályokra fókuszálnak, hanem a közjogi rendszer gyakorlati működése során felmerült problémákra és azok alkotmánybírósági feloldására is. Szintén fontosak azok az íratlan konvenciók, amelyek az elmúlt negyedszázadban kialakultak az egyes közép-európai államokban. A monográfia nem feledkezik meg a terminológiai kérdésekről és a szimbolikus elemekről sem, főleg ami az egyes közhatalmi szervek - így különösen az államfő és törvényhozás - szimbolikus jelentőségét illeti.

Postavení menšin je jednou z nejsložitějších společenských a politických otázek, k jejímž klíčovým aspektům patří kromě zákazu diskriminace a možností používání vlastního jazyka ve veřejném styku právě problematika školství. U menšin lišících se jazykem od většiny, tedy v zásadě u většiny národnostních minorit, představuje školství s výukou v mateřském jazyce zásadní prvek. Tato kniha se věnuje specifické problematice menšin, a to otázce vysokých škol s menšinovým jazykem. Vzdělávání v jazyce menšin na základních, často i středních úrovních škol, je v Evropě poměrně časté, zatímco výuka v menšinových jazycích na nejvyšší tj. univerzitní úrovni vzdělání je spíše věcí výjimečnou, a to i u států poskytujících menšinám rozsáhlá práva. Kniha vznikla ve spolupráci Právnické fakulty Univerzity Karlovy (zejména Ústavu právních dějin) a Pedagogické fakulty Univerzity J. Selyeho v Komárne. Jejími autory jsou zejména právníci a historici a pozornost je tak věnována tématům minulosti i současnosti. Publikace chce být příspěvkem k dalším diskusím o národnostní a menšinové problematice, přičemž je určena nejen pro odbornou, ale i laickou veřejnost.

Práca slovenského historika, právnika a slavistu načrtáva problematiku viacerých alternatív vývoja slovenskej národnej identity v zložitých podmienkach mnohonárodnostného Uhorska 19. storočia.