Dana Hamplová

Hlavním cílem knihy je zmapovat vztah mezi rodinnou situací jedince a jeho celkovým zdravím a psychickou pohodou. Autorky knihy se zabývají vztahem mezi rodinným stavem a přítomností dítěte v domácnosti na straně jedné a hodnocením vlastního zdravotního stavu, výskytem zdravotních omezení, zdravým životním stylem a duševním zdravím na straně druhé. Základním výsledkem jejich analýz je, že data z výzkumů poskytují smíšený obraz vztahu mezi rodinným stavem a zdravím. Z hlediska rodinného stavu poměrně systematicky nacházely rozdíly v oblasti duševního zdraví, a to jak z hlediska výskytu depresivních symptomů, tak z hlediska rizikové spotřeby alkoholu. U žen se projevila i souvislost mezi přítomností dítěte v domácnosti a psychickým zdravím, kdy matky trpí nižším výskytem depresivních symptomů než bezdětné. Těší se ženatí muži a vdané ženy lepšímu psychickému zdraví než muži a ženy žijící bez partnera? A jak jsou na tom ženy s dětmi ve srovnání s bezdětnými ženami? Klesá v české společnosti v čase vztah mezi subjektivním hodnocením vlastního zdravotního stavu a rodinným stavem? Jsou nejohroženější skupinou z hlediska těžkého epizodického pití lidé žijící s partnerem bez sňatku? Má rodičovství vliv na duševní zdraví otců?

Může být atraktivita chápána jako investiční strategie? Zvyšuje krása šance na vzestupnou sociální mobilitu a má větší vliv na úspěch než klíčové kompetence? Autoři publikace odpovídají na řadu otázek, jimž se zatím naše sociologie a ekonomie vyhýbaly, ačkoli světová ekonomie i sociologie roli krásy a atraktivity v úspěchu, práci i životě věnují čím dál větší pozornost. Publikace vychází z rozsáhlého výzkumu a věnuje se souvislostem mezi atraktivitou, vzděláním, profilem osobnosti, sebevědomím, povoláním a příjmy.

Kniha se zabývá českou náboženskou scénou v posledních dvou desetiletí tak, jak ji zachycují akademické kvantitativní výzkumy náboženství a další statistiky. První kapitola krátce shrnuje současné sociologické přístupy k tématu náboženství a probírá problémy sekularizace a desekularizace. Druhá kapitola se zabývá otázkou, zda a jak lze náboženství měřit, jaká jsou omezení a výhody kvantitativního přístupu, a krátce představuje použitá šetření. Další kapitoly se pak věnují konkrétním analýzám náboženské scény. Empirická část začíná rozborem posunů v náboženském vyznání, návštěvnosti bohoslužeb, postojům k církvím a sympatiím k náboženským systémům. Poté přechází k otázce obsahů náboženské víry a jejich popularity v české společnosti. Dále jsou rozebírány rozdíly v religiózním chování i postojích a obsazích víry podle základních sociodemografických charakteristik – věku, pohlaví, vzdělání a socioekonomického postavení.