Jakub Handrlica

Kniha představuje první komplexní studii o právní úpravě mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření v českém jazyce. Její vydání reaguje nejenom na skutečnost, že v České republice jsou jaderná energie a ionizující záření již v současnosti využívány v celé řadě odvětví, ale i na skutečnost, že podle aktuálních prohlášení se význam jaderné energetiky v České republice má v následujících desetiletích dále posilovat a v našem státě mají probíhat téměř všechny formy palivového cyklu (těžba uranové rudy, přepracování paliva, finální ukládání radioaktivních odpadů).

Jak bude vypadat jaderné právo budoucnosti? Tato kniha se věnuje odpovědi na tuto otázku z perspektivy budoucího vývoje jaderných technologií v horizontu následujících desetiletí. Centrem pozornosti jsou otázky budoucí právní úpravy ve vazbě na problematiku nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, kterou se musí zabývat každý stát, jenž na svém území v minulosti provozoval, nebo v současnosti provozuje, jaderná zařízení. Pozornost je věnována nejenom právním aspektům ukládání těchto odpadů do úložišť v hlubinných geologických formacích, ale také perspektivám právní úpravy přepracování vyhořelého jaderného paliva. Autor se problematice věnuje jak z hlediska dalšího vývoje instrumentů mezinárodního práva, tak i našeho vnitrostátního práva. Vedle výše nastíněných témat jsou předmětem zájmu této studie i právní aspekty budoucího vývoje jaderných technologií: malé modulární reaktory, mobilní jaderné elektrárny a technologie jaderné fúze.

Stejně jako je tomu ve vztazích práva soukromého, i ve vztazích práva správního se může vyskytovat prvek s vazbou na právní úpravu platnou v zahraničí (lex loci extera). Takovým prvkem jsou například oprávnění řídit motorové vozidlo nabyté podle cizího práva, nabytí vysokoškolského vzdělání na zahraniční univerzitě, existence veřejného zdravotního pojištění v cizině či označení klenotu ze zlata nebo z jiného drahého kovu puncovní značkou příslušným zahraničním orgánem. Výskyt prvků práva cizího státu ve vztazích našeho správního práva (lex fori) má rostoucí tendenci. Lze připomenout, že jedním z nástrojů obnovení volného pohybu osob během pandemie COVID-19 bylo, že právní řády jednotlivých států uznaly očkování proti této nemoci provedené v jiných jurisdikcích. Normy našeho správního práva na existenci těchto prvků reagují tím způsobem, že přiznávají cizímu právu důsledky i v našich právních vztazích. Tyto normy nejsou v českém právním řádu žádným způsobem kodifikovány, naopak je lze najít v desítkách předpisů správního práva. Kniha je prvním pokusem o systematické uchopení této materie v naší odborné literatuře.