Helena Haškovcová

Jindra Pavlicová, zkušená všeobecná sestra a pedagožka, popsala základní a stále platné ideály, na kterých bylo a je vystavěno moderní ošetřovatelství. Helena Haškovcová, profesorka lékařské etiky, pak uvedené ideály konfrontuje s běžnou realitou ambulantní praxe: uvádí šestnáct komentovaných kazuistik, v nichž osobně „hrála“ hlavní pacientskou roli. Knížku mohou pro své studium dobře využít budoucí všeobecné sestry. Rovněž ji využijí ti, kdo již ve zdravotnictví pracují. Publikace dobře poslouží i těm, kdo jsou postiženi tzv. profesní slepotou, spočívající v tom, že si chyby a chybičky ve svém chování ne vždy uvědomují.

Již čtvrt století je v České republice lékařská etika samostatným lékařským oborem. Její výuka byla postupně zahájena nejen na všech lékařských fakultách, ale také na některých středních zdravotnických školách a povinně na všech vyšších zdravotnických školách. V roce 1994 vyšlo i první vydání publikace Lékařská etika, která se stala první a základní učebnicí. Obsahuje nejen historii vývoje oboru ve světě i u nás, ale především mapuje jeho současné problémy (kritéria experimentů na zvířatech a na lidech, právo na život, alternativní medicína, eutanazie aj.). Zvláštním přínosem knihy jsou úplná znění etických kodexů a norem. Přestože Lékařská etika postupně vyšla již ve třech vydáních, veškerý náklad byl vždy rychle rozebrán, a proto autorka připravila vydání nové. Původní text je přepracován, doplněn a aktualizován ve smyslu všech legislativních změn posledních let a nejnovějších zkušeností a poznatků z oboru. Předkládaná učebnice etiky v medicíně a zdravotnictví tak může být prověřenou základní studijní pomůckou a úvodem do oboru, ale i shrnutím potřebných poznatků a postupů z této poměrně obtížné oblasti lékařství.

Kniha dvou zkušených autorek se věnuje široké škále otázek spojených se sebevražednými aktivitami. V úvodní kapitole Helena Haškovcová mapuje širší souvislosti sebevražedného jednání z hlediska filozofie a zejména upozorňuje na problematiku asistovaných sebevražd jako jedné z forem eutanazie. Helena Kučerová se ve své části věnuje depresím a různým dalším pohnutkám, které vedou pacienty k úvahám o sebevraždě, nebo i k jejímu provedení. Ze své bohaté praxe vybrala patnáct kazuistik, kdy se u pacientů objevily třeba i pouhé sebevražedné nápady, díky léčbě tito pacienti svoje zlé nápady korigovali, mnohdy se za ně pak i styděli. Součástí knihy jsou i pasáže věnované aktivitám pozitivním, vedoucím ke kreativnímu životu, které slouží rovněž jako prevence nejrůznějších forem depresivního prožívání a pocitů beznaděje. Mimořádně aktuální závěrečná část knihy je věnována problematice života v karanténě a během pandemie a nabízí informace o prevenci a možnostech psychiatrické péče v tak složité situaci. Kniha je adresována psychiatrům a dalším lékařům, psychologům, zdravotním sestrám i studentům medicíny, dále též pedagogům, právníkům, policistům a všem dalším odborníkům, kteří se mohou se sebevražednými aktivitami setkat.

Cílem publikace je zpřístupnit základní fakta o informovaném souhlasu a vysvětlit v náležitých historických souvislostech důvody jeho vzniku, podstatu jeho účelu a prezentovat problémy, které se k němu váží. Informace jsou určeny nejen lékařům, ale i dalším reprezentantům pomáhajících profesí. Seznámit by se s nimi měly zejména zdravotní sestry, které by dobrou a kvalitní osvětou mezi pacienty mohly také přispět ke správnému zavádění kvalifikovaného informovaného souhlasu do naší zdravotnické praxe. Informace právnického charakteru jsou podávány tak, aby byly srozumitelné i pro »neprávníky«, a lze předpokládat, že mohou dobře posloužit také pacientům a jejich rodinám.

Rok 2012 byl vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity a autorka této knihy se stala jednou z jeho patronek pro ČR. Je přesvědčena o tom, že porozumění je základním předpokladem kvalitního mezigeneračního soužití, potřebné integrace seniorů do společnosti i zárukou, že pozdější vstřícnou péči o nesoběstačné a nemocné osoby vyššího věku nebudou ani laičtí ani profesionální pečovatelé vnímat jen jako vysilující činnost. Porozumění ale předpokládá společnou řeč. Proto je text publikace uspořádán tak, abychom sobě, svému stáří i stávajícím seniorům rozuměli.V první části knihy jsou popsány důležité problémy, které se týkají zdravých i nemocných seniorů. Druhá část - informační minimum - je abecední heslář nejdůležitějších pojmů a informací, které se k seniorské problematice váží. Kniha je adresována „začátečníkům“, ať již laickým nebo profesionálům v přímé péči, jistě ji však využijí i studenti, kteří se chtějí uplatnit v pomáhajících profesích.

Cílem publikace je zpřístupnit základní fakta o informovaném souhlasu a vysvětlit v náležitých historických souvislostech důvody jeho vzniku, podstatu jeho účelu a prezentovat problémy, které se k němu váží. Informace jsou určeny nejen lékařům, ale i dalším reprezentantům pomáhajících profesí. Seznámit by se s nimi měly zejména zdravotní sestry, které by dobrou a kvalitní osvětou mezi pacienty mohly také přispět ke správnému zavádění kvalifikovaného informovaného souhlasu do naší zdravotnické praxe. Informace právnického charakteru jsou podávány tak, aby byly srozumitelné i pro »neprávníky«, a lze předpokládat, že mohou dobře posloužit také pacientům a jejich rodinám.Elektronická verze vydána v roce 2011.

Kniha dvou zkušených autorek se věnuje široké škále otázek spojených se sebevražednými aktivitami. V úvodní kapitole Helena Haškovcová mapuje širší souvislosti sebevražedného jednání z hlediska filozofie a zejména upozorňuje na problematiku asistovaných sebevražd jako jedné z forem eutanazie. Helena Kučerová se ve své části věnuje depresím a různým dalším pohnutkám, které vedou pacienty k úvahám o sebevraždě, nebo i k jejímu provedení. Ze své bohaté praxe vybrala patnáct kazuistik, kdy se u pacientů objevily třeba i pouhé sebevražedné nápady, díky léčbě tito pacienti svoje zlé nápady korigovali, mnohdy se za ně pak i styděli. Součástí knihy jsou i pasáže věnované aktivitám pozitivním, vedoucím ke kreativnímu životu, které slouží rovněž jako prevence nejrůznějších forem depresivního prožívání a pocitů beznaděje. Mimořádně aktuální závěrečná část knihy je věnována problematice života v karanténě a během pandemie a nabízí informace o prevenci a možnostech psychiatrické péče v tak složité situaci. Kniha je adresována psychiatrům a dalším lékařům, psychologům, zdravotním sestrám i studentům medicíny, dále též pedagogům, právníkům, policistům a všem dalším odborníkům, kteří se mohou se sebevražednými aktivitami setkat.