Havel Dalibor

Monografie je zaměřena na počátky latinské písemné kultury v Čechách a na Moravě, zejména na prameny k jejímu poznání. Velká pozornost je věnována prezentaci rukopisných fragmentů raně středověkého období, které byly v kodikologickém diskursu doposud využívány jen zcela okrajově; ve většině případů jde o první publikaci těchto pramenů vůbec. Z tohoto hlediska jde o téma s velkým metodickým potenciálem, u něhož lze očekávat, že se stane inspirací pro analogické práce s fragmentárními rukopisnými prameny mladšího středověku. Průnik latinského karolínského písma do českých zemí je na základě komplexní paleografické a kodikologické analýzy prezentován jako jev doprovázející latinský proud christianizace směřující od IX. století do oblasti středního Podunají převážně z Bavorska; s ním souvisí budování prvních domácích církevních institucí. Důležitý zlom nastal v polovině XI. století, kdy se původní pasivita (tj. závislost českých zemí na importu knih ze zahraničí) postupně mění v aktivní zapojení se Čech do tvorby latinských textů. Do této doby sahají nejstarší stopy první doložitelné písařské školy působící při břevnovském benediktinském klášteře za opata Meginharda. Kniha je vybavena kvalitními barevnými reprodukcemi všech relevantních pramenů, včetně instruktivních schémat, která prezentují kodikologická pozorování, a kodikologických i paleografických rejstříků.

Monografie je zaměřena na počátky latinské písemné kultury v Čechách a na Moravě, zejména na prameny k jejímu poznání. Velká pozornost je věnována prezentaci rukopisných fragmentů raně středověkého období, které byly v kodikologickém diskursu doposud využívány jen zcela okrajově; ve většině případů jde o první publikaci těchto pramenů vůbec. Z tohoto hlediska jde o téma s velkým metodickým potenciálem, u něhož lze očekávat, že se stane inspirací pro analogické práce s fragmentárními rukopisnými prameny mladšího středověku. Průnik latinského karolínského písma do českých zemí je na základě komplexní paleografické a kodikologické analýzy prezentován jako jev doprovázející latinský proud christianizace směřující od IX. století do oblasti středního Podunají převážně z Bavorska; s ním souvisí budování prvních domácích církevních institucí. Důležitý zlom nastal v polovině XI. století, kdy se původní pasivita (tj. závislost českých zemí na importu knih ze zahraničí) postupně mění v aktivní zapojení se Čech do tvorby latinských textů. Do této doby sahají nejstarší stopy první doložitelné písařské školy působící při břevnovském benediktinském klášteře za opata Meginharda. Kniha je vybavena kvalitními barevnými reprodukcemi všech relevantních pramenů, včetně instruktivních schémat, která prezentují kodikologická pozorování, a kodikologických i paleografických rejstříků.