Tomáš Havlíček

Atlas náboženství Česka představuje první rozsáhlou a ucelenou geografickou analýzu náboženské krajiny Česka a jejích proměn od počátku transformace společnosti po roce 1989. Atlas je rozdělen do tří částí: první část seznamuje s regionálním rozložením vybraných náboženských skupin obyvatel, druhá část se na příkladu deseti modelových území zaměřuje na rozmístění sakrálních objektů v krajině a třetí část analyzuje souvislosti náboženství a vybraných prostorových, socioekonomických a demografických jevů. Každá kapitola sestává z kartografické a z textové části, které vysvětlují rozložení analyzovaného jevu v prostoru v obecném kontextu. Atlas tedy vysvětluje prostorové aspekty religiozity české společnosti a reflektuje její minulý i současný vývoj, rozmanitost a ovlivnění globálními trendy.

Předkládaná publikace si klade cíl přispět do diskuze o roli náboženství v současné společnosti a prostoru Česka, a to se zaměřením na aktuální trendy, které lze pro větší názornost označit poměrně obecným pojmem postsekularismus, který ovšem ve většině případů nevede k návratu tradičních náboženských struktur a církví utvořených v minulosti, ale k novému formování religiozity a spirituality. Postsekularismus v Česku charakterizuje například nárůst náboženských projevů ve veřejném prostoru, prolínání sekulárních a sakrálních aspektů, rostoucí pluralizace religiózních projevů často v neinstitucionální formě. Specifický projev postsekulárního vývoje pak představují zvýšené náboženské aktivity imigrantů, které jsou zde představeny na příkladu Vietnamců a Korejců. Publikace tedy vysvětluje na vybraných příkladech proměn religiózní krajiny počátek přechodu od sekulárního k postsekulárnímu věku.