Herbjorg Wassmo

Silný, bolestný životní příběh ženy, jejíž osud poznamenala tragédie - jako dítě Dina zavinila smrt své matky. Otec, krajský hejtman, ji od té doby ignoruje a nechává ji vyrůstat bez jakékoli péče, až si uvědomí, že zcela zdivočela. Zaměstná pana Lorcha, aby ji naučil číst, počítat a hrát na cello. Hudba se pro ni stane útěchou, dívka se však nikdy nenaučí chápat pravidla a řídit se nepsanými zákony svého okolí. Když Dina dovrší patnáctý rok, seznámí se s padesátiletým Jacobem Gronelvem a okouzlí jej. Hejtman uvítá, když jej Jacob požádá o její ruku, a Dina proti své vůli odchází s manželem na statek Reisnes. Stane se z ní podivuhodná, nebezpečná bytost, která svou nevázanou smyslností a vnitřní silou získá obrovskou moc nad osudy ostatních. Muži po ní touží, ale přestože Dina miluje sex, nikdo nedokáže proniknout k jejímu srdci. Až jednoho dne připlouvá na Reisnes tajemný Rus...

Mladá dívka Tora, kter vyrůstá na ostrově u severonorského pobřeží dvanáct let po skončení druhé světové války, prožívá v dospívání opravdu těžké období. Její rodina patří na ostrově k těm nejubožejším a spolu s ostatními chudými vesničany obývá zchátralý dům `Tusenhjemmet` s vytlučenými tabulkami v prosklené verandě, dveřmi bez zámků a oddělenými záchodky na zadním dvoře pro ženy. Vrstevníci se Toře vysmívají, protože je dítětem německého důstojníka, příslušníka nenáviděné okupační armády. Ale to nejstrašnější, co zakouší, je sexuální zneužívání, kterého se na ní tajně dopouští nevlastní otec Henrik, když matka odchází na noční směny do továrny. Postupem času však získá dívka vnitřní sílu lépe se bránit tomu, co musí snášet. Začíná si uvědomovat, že na světě nečeká člověka jenom utrpení a bolest, ale že je to místo, kde by se jednou mohla cítit v bezpečí a svobodná.

Norská spisovatelka (*1942) oceňovaná pro své jedinečné vypravěčské umění líčí ve svém historickém románu příběhy tří generací žen, jejich nelehký život, poznamenaný nenaplněnou láskou, složitými rodinnými vztahy i břemenem mateřského instinktu. Osudy hlavních hrdinek, pro něž čerpá inspiraci v důvěrně známém prostředí severního Norska, jsou přiznaně autobiografické — od autorčiny prababičky po matku. Oněch sto let představuje období mezi roky 1842 a 1942, kdy se narodí dcera…

Észak-Norvégia, az 1800-as évek közepe. Dina Gronelv sorsa megpecsételődik, amikor gyermekkorában egy tragikus baleset során saját édesanyja halálát okozza. Fájdalmában és dühében apja egy tanyára száműzi, ahol nem részesül megfelelő nevelésben, ezért évekkel később teljesen elvadulva tér vissza a családi birtokra. Apja barátját, Jacobot azonban megbabonázza a lány ellenállhatatlan erotikus kisugárzása. Az öntörvényű és különc Dina tizenhat évesen férjhez megy a nála jóval idősebb férfihoz, aki azonban rejtélyes körülmények között nem sokkal később meghal. Az újabb tragédia után Dina megnémul, de gyermeke születése visszahozza az életbe, és hamarosan a gazdaság irányítását is kezébe veszi. A Dinából áradó nyers erő mindenkire hatással van: vágyai és ösztönei irányítják, de igazságot tesz a körülötte élők között. Már érett nőként ismeri meg az orosz utazót, Leo Zsukovszkijt, akibe életében először szerelmes lesz. Vajon megtalálja-e végre a boldogságot? Herbjorg Wassmo, a világszerte ismert norvég írónő borongós hangulatú prózája a 19. századi Norvégia komor, hideg tájaira és a lélek mélységeibe kalauzolja az olvasót. Letisztult stílusa és a költői szépségű részletek erős atmoszférát teremtve mesélik el hősnőjének nehéz sorsát, ám elbeszélése a túléléshez szükséges humort sem nélkülözi - ahogy a regénybeli vidék sötét égboltján is megjelenik időnként az északi fény. Szívszorító és izgalmas történet egy gyermek traumájáról, az elnyomott női vágyakról és a kiteljesedés lehetőségeiről egy férfiak uralta világban. A regényből 2002-ben azonos címmel nagy sikerű film készült Maria Bonnevie és Gérard Depardieu főszereplésével, melyet a hazai mozik is bemutattak.

Mladá dívka Tora, kter vyrůstá na ostrově u severonorského pobřeží dvanáct let po skončení druhé světové války, prožívá v dospívání opravdu těžké období. Její rodina patří na ostrově k těm nejubožejším a spolu s ostatními chudými vesničany obývá zchátralý dům `Tusenhjemmet` s vytlučenými tabulkami v prosklené verandě, dveřmi bez zámků a oddělenými záchodky na zadním dvoře pro ženy. Vrstevníci se Toře vysmívají, protože je dítětem německého důstojníka, příslušníka nenáviděné okupační armády. Ale to nejstrašnější, co zakouší, je sexuální zneužívání, kterého se na ní tajně dopouští nevlastní otec Henrik, když matka odchází na noční směny do továrny. Postupem času však získá dívka vnitřní sílu lépe se bránit tomu, co musí snášet. Začíná si uvědomovat, že na světě nečeká člověka jenom utrpení a bolest, ale že je to místo, kde by se jednou mohla cítit v bezpečí a svobodná.