Ladislav Hladký

Přitažlivost přírodních krás Slovinska je všeobecně známá a v poslední době se o ní přesvědčuje stále více turistů. Už méně se ví o tom, že Slovinci mají také zajímavé dějiny. Tato kniha podává první komplexní nástin historie Slovinců zpracovaný v českém

Celkový obraz neklidných dějin Bosny a Hercegoviny od středověku po 90. léta 20. století.

Slovinci, usazení mezi východním předhůřím Alp a Terstským zálivem, jsou nejmenším slovanským národem. Češi k nim zaujímali odjakživa velmi přátelský vztah, což bylo jistě zapříčiněno skutečností, že jsme společně úpěli v "žaláři národů" - habsburské monarchii, po roce 1866 v její předlitavské části. Jinak jsou dějiny Slovinců pozoruhodné nejen svou délkou, za starověku bylo území dnešního Slovinska integrální součástí antické civilizace, ale také skutečnost , že nikdy neměli vlastní státní (či aspoň správní ) celek. Slovinci obývali několik středověkých regionů (Štýrsko, Korutany, Vindická marka, Gorice a Hradištko a nakonec "nejslovinštější" z nich Kraňskou marku), které se postupně do 16. století staly součástí habsburské "podunajské mon archie". Teprve její rozpad dal Slovincům aspoň zdání samostatnosti, to když se stali součástí Jugoslávie. V té komunistické po roce 1945 dokonce vznikla "federativní republika Slovinsko", nejzápadnější , a tudíž nejpokročilejší . Teprve rozpad Jugos lávie přinesl Slovincům samostatnou státnost.

Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let. Kniha obsahuje celkem 14 historických, literárněvědných a kulturologických studií (7 českých a 7 srbských), mj. o českých vojácích bojujících za první světové války v řadách srbské armády, o srbských pasech T. G. Masaryka, jichž užíval v emigraci při svých cestách po Evropě, o známé, byť poněkud kontroverzní osobnosti Rudolfa Geidla (Radoly Gajdy), jenž krátce působil v černohorské armádě a posléze v československých legiích v Rusku, či o reflexích Haškova díla Osudy dobrého vojáka Švejka v srbské literatuře a jugoslávském komiksu. Publikaci doprovází množství zajímavých, často doposud nikde nezveřejněných fotografií z období první světové války.