Pavel Horák

Sociální demokracie, nejsilnější socialistická strana první republiky, se po druhé světové válce stala stranou nejslabší, rozpolcenou, a proto paralyzovanou. Přesto právě sociálním demokratům zůstával po únoru 1948 určitý symbolický kapitál: kontakty na západní socialisty a potenciál propagandisticky cílit na dělnictvo, které komunistická moc vnímala jako svou oporu. Kniha se zabývá formováním i každodenností exilového stranictví v letech 1948–1953 na příkladu sociální demokracie. Popisuje budování strany v uprchlických podmínkách poválečné Evropy. Biografickými vhledy se ptá, co to vlastně znamenalo být sociální demokrat v poúnorovém exilu.

Přestože bylo první republice vyměřeno pouhých dvacet let života, je dnes vnímána jako významná etapa našich dějin, jako jakýsi jejich uzlový bod. Při mnoha příležitostech se na ni odkazuje jako na vzor. Jak ji však doopravdy známe? Reprezentativní publikace nabízí členěný pohled na meziválečné Československo, mapuje strukturu jeho společnosti, životní rytmy i proměny krajiny. Přitom ukazuje na místa a fenomény, o kterých stále víme velmi málo. Jaká tedy byla politika a společnost republiky, jež je označována za ostrov demokracie v moři autoritativních států? Kniha, na které se podílel mezinárodní kolektiv více než šedesáti autorů, ukazuje Republiku československou v její komplikované rozmanitosti.

Druhé vydání úspěšné publikace, která se stala v řadě oborů vodítkem praktického provádění léčby chronických, většinou dosti závažných chorob postihujících v různé míře a v nejrůznějších kombinacích prakticky všechny orgány těla. Léčba autoimunitních chorob prožívá v posledních dvou dekádách dramatický vývoj v důsledku rozvoje biologické a cílené terapie.Kniha je farmakoterapeutickým průvodcem, u každé nozologické jednotky je čtenář zasvěcenými radami veden od volby prvního léku až po léčbu komplikovaných klinických stavů. Kniha je určena především lékařům interních oborů (revmatologie, nefrologie, gastroenterologie, endokrinologie aj.), ale také neurologům, dermatologům a dalším.

Kniha T. G. M. v kostce se přehlednou a čtivou formou zaměřuje na významné aspekty života prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a nabízí základní orientaci v tématu. Zabývá se jeho dětstvím, studijními léty, rodinou, akademickými přemi i politickým angažmá. Představuje profilující osobnost české společnosti, aktéra mnoha kauz, jenž získal věhlas i v zahraničí. Masaryk je ukázán jako syn, otec, politik, vědec, profesor i státník, jako muž, který překročil svou dobu veřejným působením i soukromým životem. Každá kapitola je doplněna rubrikou Jak se žilo, přibližující atmosféru doby, a medailonem osobnosti. Na knize se podílela řada odborníků, kteří ve svých tématech zohlednili nejnovější poznatky historiografie. Širší autorský tým nabízí různé náhledy na T. G. Masaryka a interpretačně rozmanitý výklad. Bohatě ilustrovaná publikace obsahuje dobové fotografie, karikatury, mapy a faksimile dokumentů. Kniha vychází ze seriálu, který se na stránkách Lidových noviny objevil na podzim roku 2017.

Necelé dva roky po komunistickém převratu v roce 1948 se v londýnském exilu scházeli uprchlí aktéři únorové krize, aby si vyjasnili příčiny svého vyhnanství. Rozhovorů se účastnil kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný, ministři Československé strany národně socialistické Jaroslav Stránský a Hubert Ripka, sociálnědemokratičtí lídři Václav Majer a Blažej Vilím, novináři Ferdinand Peroutka a Lev Sychrava či slovenský demokrat Martin Kvetko. Předkládaná edice přináší stenografické záznamy těchto systematicky vedených diskusí z let 19491950. V debatách se účastníci vzájemně konfrontují, hodnotí období druhé světové války, politický vývoj a úlohu některých politiků v poválečném Československu s následným finále v únoru 1948. Unikátní ucelené svědectví odkrývá myšlenkový svět jedné generace československých politiků.

Kniha se zaměřuje na civilní administrativní exilové vlády a na tomto prostředí zkoumá prezentaci československého státu v exilu. Všímá si nejen všedního dne politiků a úřednictva, ale i úlohy ceremonielu a politického marketingu při vytváření československé značky. Exilové vlády za druhé světové války investovaly značné prostředky do své kredibility a také mocenské prostředí kolem Edvarda Beneše přikládalo důraz otázkám reprezentativnosti. Práce sleduje československý exilový „vládnoucí dvůr“ jako velké státnické představení. Zajímá ji scéna s kulisami, rekvizitami, kostýmy a touto perspektivou nahlíží také do zákulisí inscenovaného. Platí tak tvrzení objevující se v některých pamětech, že českoslovenští úředníci všech platových stupňů dokázali do konce války naspořit značnou část svých platů v britských bankách. Jak si ostatně koncem roku 1942 zapsal do deníku jeden z úředníků exilové vlády: „Ačkoli Němci poslali leteckou pěchotu do Tunisu, ovzduší optimismu trvá. Zastihl jsem naše zřízence, kteří se přeli o to, jaký kurz bude mít anglická libra po válce.“

Deníky Ivo Ducháčka (1913–1988), privilegovaného úředníka československé exilové vlády v Londýně, zachycují počátky odboje v Paříži od března 1939, evakuaci z Francie v létě 1940 a život ve válečném Londýně až do dubna 1945. Ducháček působil jako politický referent exilového premiéra Jana Šrámka a jako osobní tajemník Huberta Ripky, člena exilového vládního kabinetu, který měl v exilovém ministerstvu zahraničních věcí na starosti mj. záležitosti propagandy. Ducháček, původní profesí novinář, zahraniční dopisovatel Lidových novin, ve svých záznamech téměř reportážním způsobem „zachycuje společenskou atmosféru“. Kromě postřehů ze všednodenního života československého exilu ve Francii a Velké Británii však deníky obsahují také záznamy z četných pracovních jednání. Ty jsou cenné i proto, že podobné více či méně formální konzultace, ad hoc pracovní schůzky či konverzace, které se odehrávaly v hotelech, klubech, restauracích, na společenských akcích a recepcích, bývají jinak na papíře zachyceny jen zřídka. Poskytují obraz o dobové úrovni vědění, stejně jako o informačních vlivech, které spolupůsobily na tvorbu tehdejší politiky i propagandy.

Předkládaná kniha se zabývá tematikou využívání lokálních projektů zaměstnanosti financovaných Evropským sociálním fondem v českém prostředí a jejich potenciálem zvýšit zaměstnatelnost u vybraných rizikových skupin uchazečů o zaměstnání (konkrétně je věnována pozornost zdravotně postiženým a osobám vyššího věku). Na příkladu lokálního projektu zaměstnanosti, který byl realizován ve vybraném kraji České republiky v posledních dvou letech, autor ukazuje, jakým způsobem mohou být podobné projekty zaměstnanosti hodnoceny, jaké mohou být jejich silné a slabé stránky a jakou měrou mohou přispět k zvýšení zaměstnatelnosti jejich účastníků.

S temným světem Pavla Horáka jste se již mohli setkat ve sbírkách Ďábelské graffiti, (Mořem) políbení, S démony uvnitř, Za mřížemi z kostí, A mrtví si mohou... a Až na kost. Tato nová, třídílná sbírka, komentuje uchylování se k očistě těla, duše a Bohu samotnému, kdy jakýkoliv čin je prominut a smazán modlitbou... Stejně jako v předešlých sbírkách se drží předem nastavené linie syrových textů, které jsou plné ironických přetvářek a při jejich četbě občas ucítíte i kousnutí toho démona, sedícího za krkem.