Miloš Hořejš
autor
Protektorátní Praha jako německé město
Záhy po zřízení Protektorátu Čechy a Morava se české obyvatelstvo stalo cílem rozsáhlé vlny germanizace. Mezi prostředky využívanými ke zdůraznění nacistické dominance nemohla chybět ani nacionálním socialismem preferovaná architektura.
Ke germanizačním zákrokům využívali nacisté v protektorátu stávajících státních institucí.
V případě architektury a urbanismu se jednalo o organizaci původně založenou s cílem Prahu modernizovat – Plánovací komisi pro hlavní město Prahu a okolí. V jejím čele se postupně vystřídalo několik německých architektů a urbanistů, kteří se Praze snažili vtělit ráz ne nepodobný přestavbám Berlína, Norimberku či Lince.
Publikace českého historika Miloše Hořejše představuje první systematické zmapování této pozapomenuté kapitoly našich novodobých dějin.
Na sklade 2Ks
22,28 €
23,45 €
Nacistická germanizační a osídlovací politika v Protektorátu Čechy a Morava
Autor se zabývá pozemkovou a osídlovací politikou na území Protektorátu Čechy a Morava, na kterou nahlíží jako na nedílnou součást jednotné nacistické germanizační politiky, uplatňované v širším prostoru Německé říše. Přináší nový pohled na osídlovací politiku a mechanismy jejího fungování na vyšších i nižších stupních v rámci řízení osídlovacího procesu po strukturální a organizační linii, a přispívá tak k dokumentaci a objasnění celkových cílů nacistické okupační moci, jejíž germanizační plány měly mít dalekosáhlé důsledky nejen pro dané teritorium, ale i pro český národ jako takový.
Na stiahnutie
14,00 €
Jiří Kristián Lobkowicz
Seriál závodů mistrovství světa vozů formule 1 poutá ročně pozornost miliónů fanoušků automobilového sportu. Jejich neméně oblíbeným předchůdcem byly ve dvacátých a třicátých letech 20. století mezinárodní závody kategorie Grand Prix, které se jezdily na několika věhlasných tratích v Evropě. Mezi nimi figurovala i závodní dráha AVUS v Berlíně, trať, která se ve své době stala synonymem závodního motoristického, především automobilového sportu. Dne 22. května roku 1932 hostila i mladého závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze, příslušníka prastarého českého šlechtického rodu. Stala se mu osudnou a smrtí na závodišti skončila jedna slibně se vyvíjející závodnická kariéra.
Kniha, kterou držíte v ruce, se snaží přiblížit nejen životní osudy této závodní „celebrity“, ale i podněty, které vedly mladého muže z aristokratického prostředí k účasti v tak krajně nebezpečné sportovní disciplíně. Přiblíženy jsou i životní příběhy jeho blízkých rodinných příslušníků či závodnických souputníků z aristokratických rodin, jejichž osudy byly v lecčems podobné. Odkrývají se nám tak dosud neznámé kapitoly volnočasového života šlechty, osobité sociokulturní skupiny, která sice ztratila v posledních desetiletích 19. století a zejména v prvních desetiletích 20. století mnoho ze své výlučnosti, zůstával jí však i v době první republiky jakýsi nimbus výjimečnosti, který se plně zračí i v pohledu širší veřejnosti na osobu Jiřího Kristiána Lobkowicze.
