Jana Maternová

Hlavními postavami jsou, tak jako v předcházejících románech, muž a žena, které se zoufale snaží pochopit sebe sama. Do života dobře situovaného muže počínáme nahlížet v době, kdy ho jeho pátá desetiletka začíná kárat, napomínat a upozorňovat. Jeho dny nejsou v pořádku. Osaměle, s lahví whisky u postele a rozličnými slečnami v posteli se žít nemá a jen stěží dá. K tomu se přidává nečekané otcovství, jež přináší více zklamání než potěšení. Zodpovědná a vysoce hodnocená funkce ve firmě nemalého významu životní schodky nekompenzuje, nýbrž prohlubuje. Robert se ještě nějaký čas obezřetně vyhýbá nástrahám, za něž povětšinou nemůže. Stačí však jediný nepozorný krok a... Ve dvouletých odmlkách je nám dopřán čas seznámit se s Tamarou. Jak se může odvíjet film premiantky vysokoškolských studií poté, co se jí dostane pocty prestižního pracovního nasazení ve vlivné bance? Se ctižádostivou matinkou za zády je to krkolomná cesta. Tamara hledá, bloudí, nachází a ztrácí, znovu tápe, doufá, věří, přesto stále více pláče než se usmívá. Dětství protlačované dcerušky jí rozhodně není ku pomoci. Lásky střídají nelásky. Ostrůvky štěstí záhy mizejí pod zákeřnými přívalovými vlnami. Ani ona nekráčí vždy s náležitou ostražitostí a chybný nášlap na sebe rovněž nenechá dlouho čekat... Když se dva souběžné, nápadně si podobné příběhy již podruhé náhodně střetnou, velmi váhavě se rozhodnou pro společný směr. Duše Tamary a Roberta však hluboce zvrásnily dosavadní, velmi silné prožitky. Přítomnost je, bohužel, v područí minulosti… Společenský román o vztazích, které, s hlubokým přesvědčením řečeno, stojí za vším.

Kamile už není dvacet a cítí, že je něco v nepořádku. Vzpomíná, aby nacházela odpovědi na otázky: „Proč má tak často hlad? Proč tolik běhá? Proč je v práci raději než doma? Proč nemiluje děvčátko v pěstounské péči tak, jak by měla? Proč se zamilovala?…“ Přítomnost však vítězí nad neslavnou minulostí a Kamila se rozhodne pro více životů – život vzorné matky, mizerné manželky a věrné milenky. Poznání přichází příliš pozdě, Kamila odchází do prostoru věčné lásky bez toku času. Se svými blízkými se ale neloučí. Následky nehody, mentální anorexie, nenaplněné manželství, rozmanitost emocí spojených s pěstounstvím, láska, na kterou není nikdy pozdě – v příběhu bez konce.

Také třetí kniha „Viktorie“ je věnována nejsilnější emoci této planety – Lásce. Ve střídavém vyprávění samotné hlavní hrdinky Viktorie a shlížejících průvodců čtenář prožije životní příběh ženy od doby, kdy jej začne plně určovat její poslání. Malířka, zasažená tragickou událostí, poslechne volání své duše, opouští svůj dosavadní svět a vydává se do krásného, lákavého, neodolatelného neznáma. V cizí zemi, ve které díky výborné znalosti tamějšího jazyka a novým setkáváním nachází druhý domov, prožívá dny plné opravdového naplnění z tvoření, z přátelství i z lásky. Stane se součástí malé soukromé galerie, naučí se vnímat neviditelné radosti, naslouchat nitru svému i svých nových blízkých. Vděčně a s pokorou přijímá dar lásky ke starému muži, pro kterou touží BÝT. Dochází však k nevyhnutelnému střetu lásky partnerské s láskou mateřskou. Viktorie si ve svém tápání nechává poradit. Uvěří slovům věštírny a poddává se vyřčenému, nešťastnému osudu. Navždy tak ovlivní životní příběhy všech zúčastněných, svých dětí, manžela, přátel. Román o hledání sebe sama, o rozmanitosti vztahů, životních posláních a silné moci Lásky.