Kamil Janáček

Přední čeští ekonomové Kamil Janáček a Stanislava Janáčková přináší neotřelý pohled na ekonomický úpadek Evropy. Autoři pozorují zastavení či zpomalení růstu produktivity, ztrátu tradičních rodinných hodnot, návyk na všeobjímající náruč státu a na život na dluh, přeregulovanost ekonomiky a navíc ztrátu schopnosti fiskální a měnové politiky pozitivně ovlivňovat hospodářský vývoj. Evropská unie nepřispívá k naší prosperitě, naopak je její hlavní překážkou. Má-li Evropská unie přežít, musí se zásadně změnit.

Přední čeští ekonomové Kamil Janáček a Stanislava Janáčková přináší neotřelý pohled na vývoj ekonomické a politické integrace Evropy a odhalují jeho hlavní hnací síly. Publikace se věnuje evropské integraci jako boji velkých zemí o nadvládu v Evropě. Zaměřuje se na letité soupeření Francie a Německa a na jejich společný rozhodující mocenský vliv, který se nepodařilo narušit žádné z ostatních zemí Evropské unie (ani Británii, která raději zvolila Brexit).

Nová kniha Jsou centrální banky za zenitem své slávy? významného českého ekonoma Kamila Janáčka je osobní výpovědí autora, který před svým nedávným návratem do akademické sféry prošel od začátku 90. let pozicemi poradce guvernéra centrální banky, náměstka ministra, hlavního ekonoma významné komerční banky, a posléze i člena bankovní rady České národní banky. „Pravomoci a význam centrálních bank mohou vést k závěru – a často se s tímto názorem setkáváme – že se tyto instituce nyní nacházejí na vrcholu své slávy a že hrají rozhodující úlohu při ovlivňování ekonomiky jednotlivých zemí či jejich uskupení. Nicméně události posledních dvou desetiletí opravňují položit si otázku, kterou obsahuje název této studie: Nejsou centrální banky již za zenitem své slávy? A pokud ano, proč? Tato otázka je velmi důležitá také proto, že centrální banky zásadním způsobem ovlivňují „krevní oběh“ tržní ekonomiky, a tím jsou peníze.“ Píše a ptá se autor v úvodu své publikace o centrálních bankách, které analyzuje v předvečer nástupu koronavirové krize. Ta všechny problematické fenomény centrálního bankovnictví ještě více zdůraznila. Autor na to v závěru knihy reaguje „Koronavirovým apendixem“.