Blanka Jedličková

Jak žila společnost v době protektorátu, v letech 1939–1945? A především jaké bylo postavení ženy v této společnosti a jak ho nastolení totalitního režimu ovlivnilo? Tyto otázky se autorka pokouší zodpovědět prostřednictvím životních příběhů sedmi žen: Milady Marešové, Anny Letenské, Gertrudy Šedové-Popperové, Niny Jirsíkové, Anny Sedláčkové, Marcelly Sedláčkové a Zdeny Kavkové-Innemannové. Každá z těchto hrdinek knihy byla určitým způsobem spjata s divadlem – jako výtvarnice, herečka, tanečnice – a každá se musela opakovaně rozhodovat, jak se zachová, a to v situacích mnohdy velice složitých a nejednoznačných. Rozdílné byly však jejich osudy ve vztahu k okupační moci: některé z těchto žen se staly oběťmi totalitního násilí, jiné přivedla souhra okolností až ke kolaboraci, životy dalších žen poznamenal několikaletý pobyt v koncentračním táboře či ve vězení. Neobyčejně čtivě psaná kniha poskytuje nový pohled na každodenní život v protektorátu.

Existuje jen málo osobností české minulosti, jež by byly v kolektivní paměti akceptovatelné napříč společenským a názorovým spektrem a které by se těšily veřejné pozornosti i úctě v nejrůznějších epochách jako panovník Karel IV. Kniha pod názvem Karel IV. stále živý – Odkaz státníka v historiografii a historické paměti přináší i proto jiný pohled na osobnost nejslavnějšího českého panovníka a císaře, než bývá obvyklé. Snaží se zachytit proměnu jeho „druhého života“ v historické paměti české společnosti, konkrétně od počátku novověku až na práh třetího tisíciletí. Publikace cílí jak na odbornou veřejnost, tak na širší čtenářské publikum, které hledá reflexi Karla IV. v politických, kulturních a mediálních diskursech, jež se vyhranily především v 19. a 20. století, a provázely ho obrazy v učebnicích či popkultuře těchto období. Analýza role a dynamiky proměn významu Karla IV. v moderních společenských kontextech představuje jeden z příkladů nových možností, jak uchopit tematiku vzpomínkové kultury či historické paměti. Zároveň nabízí možnost k dalšímu rozvoji badatelského zájmu nejen o druhý život „Otce vlasti“, ale také – v současné době k důležité reflexi národních a duchovních tradic v evropském rozměru.