Magdaléna Jehličková

Příběh mnohovrstevnatého románu se odehrává v 90. letech a soustřeďuje se na dvě různorodé komunity izraelské společnosti. Tou první je židovská inteligence, reprezentovaná hlavním hrdinou, profesorem orientalistiky Jochananem Rivlinem, který se zabývá genezí arabského teroru v Alžírsku po získání nezávislosti, a jeho ženou soudkyní Chagit, žijícími v Haifě, tou druhou jsou Arabové v galilejských vesnicích, jejichž život je svázán a omezen okupačními pravidly. Profesor Rivlin se nedokáže smířit s nepochopitelným rozpadem manželství svého syna Ofera s milovanou Galjou, dcerou bohatého hoteliera, k němuž došlo před několika lety a o jehož důvodu oba znesváření manželé zatvrzele mlčí. Jochanan cítí, že Ofer od svého rozvodu žije jen jakýmsi neúplným životem, a je přesvědčen, že pokud by zjistil, co se stalo, mohl by mu pomoci. Jeho pátrání po osudném tajemství, které se rozbíhá po smrti Oferova tchána, a mění se takřka v posedlost. Příběh rodiny Rivlinových se proplétá s příběhem Jochananovy arabské postgraduální studentka Samáher a jejího bratrance Rášida, který je do ní tajně zamilován. Samáher se snaží získat akademický titul překladem děl současných arabských básníků shromážděných izraelským učencem zabitým při teroristickém útoku. I ona cosi skrývá a všechna ta nevyslovená a ukrývaná tajemství své nositele tíží a svazují a teprve tehdy, když se jich zbaví, mohou dosáhnout osvobození.

Lilach má všechno: krásný domov, úspěšného manžela a dospívajícího syna Adama, se kterým vždy cítila zvláštní blízkost. Izraelští přistěhovalci žijí v USA dostatečně dlouho na to, aby tuto zemi považovali za domov. Poté, co brutální útok na místní synagogu otřese jejich pocitem bezpečí, Adam se zapíše do kurzu sebeobrany. Na domácí párty pak zemře afroamerický chlapec. Přestože byl spolužákem ze střední školy, Adam tvrdí, že ho nezná. V okolí se začínají šířit zvěsti, že smrt nebyla náhodná.

„Tak už leť!“ volá chlapec odkojený marvelovskými filmy na Spidermana stojícího na střeše čtyřpatrové budovy, zatímco jeho otec ne sebevraha křičí: „Nedělejte to!“ Bezdětný pár soustřeďuje své nezměrné rodičovské city do jednoho adoptovaného štěněte. Osamělý miliardář se rozhodne skupovat cizí narozeniny. Dystopická verze Ameriky se ocitá ve válce s Mexikem a Trumpova vláda ve svém třetím funkčním období láká náctileté Američany do armády pomocí videohry. Etgar Keret je v kontextu celosvětové literatury vskutku jedinečný úkaz. Ve dvaadvaceti povídkách jednoho z nejoblíbenějších izraelských autorů současnosti, jenž nepřestává hýřit bizarními nápady, jdou ruku v ruce nejvšednější situace s fantaskními představami a srdceryvné chvilky s cynickým humorem. Postavy se potýkají se záludnostmi rodičovství a války, s omamnými látkami a dorty, pamětí a láskou. Jejich osudy se nikdy neubírají očekávanou cestou a nepřestávají překvapovat, bavit a dojímat. Etgar Keret (1967) se narodil v Ramat Gan a nyní žije v Tel Avivu, kde přednáší na filmové fakultě místní univerzity. Proslul především svými postmoderními povídkami, píše ale i komiksy a filmové scénáře. Jeho krátký film Královna červené srdce (Malka Lev Adom, 1996) vyhrál několik festivalových cen ve světě i domácího izraelského Oscara. Je nositelem francouzského rytířského Řádu umění a literatury a za své knihy byl oceněn několika literárními cenami, včetně Sapirovy ceny právě za sbírku povídek Tak už leť. V češtině dosud vyšly sbírky Létající Santini, Najednou někdo klepe na dveře a Sedm dobrých let.