OLga Jeřábková

Cenné vzpomínky přední osobnosti literárního, kulturního i společenského života. Antonín Přidal (1935-2017), moderátor, dramatik, básník a především geniální překladatel (z jeho překladu knihy Pan Kaplan má stále třídu rád cituje již několik generací mladých i starších čtenářů) představuje v knize svůj život: formativní dětská léta na Moravě, studia na univerzitě v padesátých letech, profesní dráhu v Československém rozhlase v letech šedesátých, a hlavně normalizační praxi překladatele, který se po sovětské okupaci znelíbil a nesměl překládat pod svým jménem. Pozornost věnuje i době po listopadu 1989, především práci na pořadech Z očí do očí a Klub Netopýr, dramatizacím pro divadelní scény i profesorskému angažmá na brněnské Janáčkově akademii múzických umění. Text knihy vznikl na základě autorových rozhlasových pořadů, které připravovala Olga Jeřábková, dlouholetá redaktorka brněnského rozhlasu. Je doplněna vzpomínkami pamětníků, spisovatelů a přátel Antonína Přidala, vybranými fotografiemi z rodinného archivu, dokumenty a nepublikovanými básněmi.

Husa na provázku, univerzita v bytě, s Havlem na Hradě, houfy bílých psíčků v dramaturgii i v životě… Více než dvě desetiletí připravuje Olga Jeřábková pro Český rozhlas pořady, v nichž se pozvaní hosté ohlížejí za svým dosavadním životem. K mikrofonu zve ty, kteří svým vyprávěním nejen zaujmou, ale především překračují osobností rámec své profese, a jejich životní zkušenosti a pohled na svět si zaslouží být zaznamenány. Ty nejlepší z rozhovorů se dočkají i tištěné podoby. Je to i případ Petra Oslzlého, významného brněnského dramaturga, kmenové osobnosti Divadla Husa na provázku, herce, scenáristy, režiséra, dlouholetého ředitele Centra experimentálního divadla, rektora JAMU a v neposlední řadě občanského aktivisty, organizátora divadelní stávky v roce 1989 a poradce prezidenta Václava Havla. Jeho život se odehrával na prknech, která občas znamenala svět, ale často také boj s domácími normalizačními kádry nejen o svobodu uměleckého vyjádření, ale hlavně o svobodu občanskou. Divadelní gesto u něj splývalo s gestem politickým. V deseti vyprávěních se čtenář v kostce dozví, jak to vlastně bylo s Husou a Divadlem na provázku, s podzemní univerzitou, divadelní stávkou, čí byl rudý telefon v bývalé Husákově pracovně a komu musel Petr Oslzlý vyhrožovat stávkou v časech porevolučních, aby se Husa konečně dočkala svého divadla. Prozradí se i tajemství, k čemu byly dobré houfy bílých psíčků. Bohatá fotografická příloha.