Albrecht Jockenhövel

První svazek šestidílné edice Dějiny světa zpracovává nej­starší dějiny v širokém geografickém záběru od Afriky přes Evropu a Asii až po Ameriku. Editorem svazku je emeritní profesor arche­ologie na univerzitě v Münsteru Albrecht Jockenhövel. Úvodní kapitoly sledují fyzický a mentální vývoj rodu Homo sapiens. Od počátku doby kamenné až po její konec před zhruba 10 000 lety byly jedinými způsoby získávání obživy lov a sběr – ty také přispěly k zformování dnešní podoby člověka a umožnily mu rozšířit se ještě před koncem doby ledové po všech konti­nentech. S počátkem neolitu začala vznikat první velká sídliště a předměstské struktury, jež se pak přirozeně vyvinuly v první vyspělé civilizace. V centru pozornosti jsou nejen nejznámější civi­lizace starověku – Egypt, Mezopotámie, Arabský poloostrov, povodí Indu, říše Chetitů v Malé Asii či Středomoří –, ale i nejstarší kultury Afriky, Číny, starověké Ameriky a odlehlé oblasti na okraji obydleného světa, v Arktidě. Autoři uplat­ňují širokou škálu přístupů zahrnující sociální, hospodářské a kulturní dějiny, a přinášejí tak plastický obraz nejstarší minulosti světa.

První svazek zpracovává dějiny od počátku do roku 1200 př. Kr. v širokém geografickém záběru od Afriky přes Evropu a Asii až po Ameriku a Arktidu. Sleduje vývoj rodu Homo sapiens v době kamenné a rozšíření člověka po všech kontinentech před dobou ledovou. Seznamuje se vznikem prvních velkých sídlišť počátkem neolitu - základem prvních vyspělých civilizací. .

První svazek šestidílné edice Dějiny světa zpracovává nej­starší dějiny v širokém geografickém záběru od Afriky přes Evropu a Asii až po Ameriku. Editorem svazku je emeritní profesor arche­ologie na univerzitě v Münsteru Albrecht Jockenhövel. Úvodní kapitoly sledují fyzický a mentální vývoj rodu Homo sapiens. Od počátku doby kamenné až po její konec před zhruba 10 000 lety byly jedinými způsoby získávání obživy lov a sběr – ty také přispěly k zformování dnešní podoby člověka a umožnily mu rozšířit se ještě před koncem doby ledové po všech konti­nentech. S počátkem neolitu začala vznikat první velká sídliště a předměstské struktury, jež se pak přirozeně vyvinuly v první vyspělé civilizace. V centru pozornosti jsou nejen nejznámější civi­lizace starověku – Egypt, Mezopotámie, Arabský poloostrov, povodí Indu, říše Chetitů v Malé Asii či Středomoří –, ale i nejstarší kultury Afriky, Číny, starověké Ameriky a odlehlé oblasti na okraji obydleného světa, v Arktidě. Autoři uplat­ňují širokou škálu přístupů zahrnující sociální, hospodářské a kulturní dějiny, a přinášejí tak plastický obraz nejstarší minulosti světa.

První svazek šestidílné edice Dějiny světa zpracovává nej­starší dějiny v širokém geografickém záběru od Afriky přes Evropu a Asii až po Ameriku. Editorem svazku je emeritní profesor arche­ologie na univerzitě v Münsteru Albrecht Jockenhövel. Úvodní kapitoly sledují fyzický a mentální vývoj rodu Homo sapiens. Od počátku doby kamenné až po její konec před zhruba 10 000 lety byly jedinými způsoby získávání obživy lov a sběr – ty také přispěly k zformování dnešní podoby člověka a umožnily mu rozšířit se ještě před koncem doby ledové po všech konti­nentech. S počátkem neolitu začala vznikat první velká sídliště a předměstské struktury, jež se pak přirozeně vyvinuly v první vyspělé civilizace. V centru pozornosti jsou nejen nejznámější civi­lizace starověku – Egypt, Mezopotámie, Arabský poloostrov, povodí Indu, říše Chetitů v Malé Asii či Středomoří –, ale i nejstarší kultury Afriky, Číny, starověké Ameriky a odlehlé oblasti na okraji obydleného světa, v Arktidě. Autoři uplat­ňují širokou škálu přístupů zahrnující sociální, hospodářské a kulturní dějiny, a přinášejí tak plastický obraz nejstarší minulosti světa.