Tony Judt

Když Tony Judt v roce 2008 onemocněl amyotrofickou laterální sklerózou, nevyléčitelným neurodegenerativním onemocněním vedoucím k naprosté fyzické nehybnosti, nacházel útočiště v myšlení – svůj „palác paměti“ situoval do malého penzionu ve Švýcarsku, kde jako desetiletý strávil s rodiči šťastné chvíle zimní dovolené. Proudy vědomí ho přenášejí od nostalgických reminiscencí na život uprostřed jeho rozvětvené židovské rodiny, na zážitky spojené s otcovými auty, jídlem či čtvrtí Putney, k vlastním dobrodružným jízdám v londýnských dálkových autobusech a vlacích nebo k rodinným cestám trajektem Lord Warden. Výpověď o osobní zkušenosti, pevně zasazená do doby, v níž Tony Judt žil, byť byl poslední dva roky života odsouzen k nehybné samotě, je nesmírně autentická, navíc jí vědomí autora, že mu zbývá málo času, vtisklo výsostně existenciální rozměr. Nemalou pozornost si také zaslouží jeho jazyk a textem mnohdy překvapivě probleskující vědoucí ironický humor.

Texty, ktoré tvoria túto útlu knižku, som pôvodne nemienil publikovať. Začal som ich písať pre vlastné potešenie - nahovoril ma Timothy Garton Ash, keď zbadal, že moja myseľ sa čoraz viac obracia dovnútra. Neviem, či som vôbec tušil, do čoho sa púšťam a Timovi som vďačný za dôveru a podporu, s akou prijal moje prvé písačky. Keď som mal asi polovicu týchto fejtónov hotovú, ukázal som zopár z nich mojim agentom z Wylie Agency a Robertovi Silversovi z New York Review of Books. Ich nadšená reakcia mi dodala odvahu. Súčasne však vyvolala aj etickú otázku. Keďže som texty nepísal s úmyslom publikovať ich, nepodrobil som ich internej redakčnej úprave alebo, presnejšie povedané, autocenzúre. Tony Judt Penzión spomienok veľkého historika 20. storočia Tonyho Judta sú memoáre - jediné svojho druhu. V každej eseji dominuje jeden z detailov jeho osobnej skúsenosti, zasadený do rámu histórie. Judtova mladistvá láska k trase londýnskeho autobusu sa stáva úvahou o verejnom občianstve. Jedlá aj vlaky voňajú životom, ako nás vodí povojnovým Lodýnom svojho detstva, Parížom, Prahou či východným New Yorkom, kde si našiel domov. Tony Judt vnáša do všetkého svoju priezračnú morálku a svoj humor – od rýchlych áut, cez pivo, politický radikalizmus až po ničivú chorobu, ktorá mu napokon vzala život. Kniha, ktorá vznikla, keď už bol Tony Judt ochrnutý a nemohol fyzicky písať, si našla podobu v usporiadaní izieb švajčiarskeho horského hotela, ktoré mu ostalo v hlave: toho teplého úkrytu uprostred tmy, čo sa okolo neho hromadila. Úvod k slovenskému vydaniu napísal Judtov obdivovateľ Martin M. Šimečka, ktorý bol pred rokmi na niekoľko dní v oáze uprostred močiarov štátu Georgia jeho hosťom.

V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné ničení, masové vraždění, letecké bombardování a rozvrat. Prakticky celá východní polovina kontinentu upadla pod sovětskou nadvládu, takže jednu totalitu tam nahradila druhá. Dnes už Sovětský svaz neexistuje a enkláva demokratických států Evropské unie v současnosti sahá až k hranicím samotného Ruska. Poválečná Evropa podává hutný a celistvý obraz cesty, kterou Evropa mezi těmito dvěma body urazila; příběh, jehož děj se odvíjel ve stínu minulé války. Příběh vzkříšení Evropy, která povstala z trosek; příběh sestupu a pádu sovětského komunismu a vzestupu Evropského společenství a Evropské unie; příběh konce evropských říší a obtížného a proměnlivého vztahu Evropy k válečné minulosti a ke dvěma supervelmocím, které jej vymezují, Rusku a Americe. Tony Judt líčí rozvoj německé automobilové výroby ve světle toho, jak se stejnému odvětví vedlo v Británii; dává do souvislostí pařížské události roku 1968 s nepokoji, ke kterým v témže roce docházelo v Praze a v Itálii; a při osvětlování podstaty Salazarovy fašistické diktatury sahá po srovnání nejen s Francovým Španělskem, ale i s Ceauşescovým Rumunskem. Jasně a přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy, tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě. Poučíme se zde o občanské válce v Řecku, o působení sociální demokracie ve Skandinávii, o těžkostech dvojjazyčné Belgie, o krvavých taženích severoirské IRA i baskických separatistů. Je to historie lidí stejně jako národů, vystupují v ní Churchill i Mitterrand, generalissimus Franco i generál Jaruzelski, Silvio Berlusconi i Josif Stalin. A Poválečná Evropa má co říci i ke kulturním a sociálním dějinám: od francouzského a českého filmu, nástupu ledniček či úpadku vlivu intelektuálů přes přistěhovalectví a vznik třídy gastarbeiterů až po fenomény, jako byly existencialismus, punk rock, Monty Python nebo brutalistická architektura. Judtovu knihu časově dovedenou až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI., která nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla, můžeme označit za jedinečnou práci na téma Evropa naší doby.

V eseji nazvaném Velká iluze?, poprvé publikovaném roku 1996, předložil Tony Judt skeptickou, pronikavou a hluboce předvídavou úvahu o politické situaci v Evropě a o otázkách, jimž kontinent čelí na prahu nového tisíciletí. Jaké jsou reálné vyhlídky na rozšíření Evropské unie a kde je hranice, po jejímž překročení přejde rozšiřování v rozpad? Které státy mají „patřit k Evropě“ a podle jakých kritérií? Čím je Evropa definována a jak máme přemýšlet o její budoucnosti? Pokud – jak tvrdí Judt – je mýtus jednotné Evropy příliš abstraktní na to, aby si mohl zajistit hlubší loajalitu voličů, a pokud nám mnohdy naopak brání najít řešení konkrétních problémů, pak bude všeobecně prospěšné podrobit jej kritickému rozboru. Judtova mistrovská analýza vytyčuje centrum diskuse a uchovává si relevanci i po více než dvaceti letech. „Jeden z nejprozíravějších textů o Evropské unii. ... Judt poukazuje ke všemu, co se dnes skutečně děje – od pozvolného rozpadu sociálního státu až po obnovené vlny nacionalismu.“ Rachel Donadiová, THE NEW YORK TIMES „Tony Judt ve své eseji vytvořil příhodný základ pro zahájení diskuse o dvou zásadních otázkách poválečné doby: Co je Evropa? A kam kráčí?“ Michael Mandelbaum, Johns Hopkins University „Komentátoři upozorňovali a upozorňují, že Judtovy pronikavé a vnímavé postřehy o Evropě jsou i dnes stejně relevantní a pravdivé jako v době, kdy je psal.“ Oficiální webové stránky Evropského parlamentu, „100 DŮLEŽITÝCH KNIH O EVROPĚ“

V roku 1945 bola Európa na kolenách. Veľkú časť kontinentu ťažko postihli vojnové operácie, masové vraždenie, bombardovanie a celkový chaos. Takmer celá východná Európa sa dostala pod sovietsku nadvládu, a jednu tyraniu vystriedala druhá. Dnes už Sovietsky zväz neexistuje a čoraz viac štátov hraničiacich s Ruskou federáciou si vyberá demokratickú cestu a členstvo v Európskej únii. Rusko sa zo všetkých síl snaží tento vývoj zvrátiť, čoho dôkazom je aj jeho vojenská agresia na Ukrajine. Kniha však rozpráva o vývoji na celom kontinente, o protichodných skúsenostiach obyvateľov východnej a západnej Európy. Dozvieme sa v nej i o občianskej vojne v Grécku, škandinávskej sociálnej demokracii, problémoch dvojjazyčného Belgicka či krvavých akciách severoírskej IRA alebo baskických separatistov. Druhé slovenské vydanie majstrovského diela o dejinách Európy v rokoch 1945 - 2005 zachytáva zložitý a strhujúci príbeh o tom, ako sme sa dostali až sem.

V roku 1945 bola Európa na kolenách. Veľkú časť kontinentu ťažko postihli vojnové operácie, masové vraždenie, bombardovanie a celkový chaos. Takmer celá východná Európa sa dostala pod sovietsku nadvládu, a jednu tyraniu vystriedala druhá. Dnes už Sovietsky zväz neexistuje a čoraz viac štátov hraničiacich s Ruskou federáciou si vyberá demokratickú cestu a členstvo v Európskej únii. Rusko sa zo všetkých síl snaží tento vývoj zvrátiť, čoho dôkazom je aj jeho vojenská agresia na Ukrajine. Kniha však rozpráva o vývoji na celom kontinente, o protichodných skúsenostiach obyvateľov východnej a západnej Európy. Dozvieme sa v nej i o občianskej vojne v Grécku, škandinávskej sociálnej demokracii, problémoch dvojjazyčného Belgicka či krvavých akciách severoírskej IRA alebo baskických separatistov. Druhé slovenské vydanie majstrovského diela o dejinách Európy v rokoch 1945 – 2005 zachytáva zložitý a strhujúci príbeh o tom, ako sme sa dostali až sem.

Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006. Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí Tony Judt nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi, svět vstoupil do epochy míru a demokracie, a ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její část byla obětována mýtu o popření paměti. Nabízí cestu zpět ke smyslu dějin, který naléhavě potřebujeme.