Jiří Just

Majestát vydaný českým králem a císařem Rudolfem II. v červenci 1609, zaručující nekatolíkům v Čechách svobodné provozování jejich náboženské praxe a vlastní církevní správu, je jedním z důležitých dokumentů našich dějin, a to i přesto, že poměry, které nastolil, netrvaly o mnoho déle než jedno desetiletí. Svým sociálním dosahem patřil v dané době k nejvýznamnějším evropským výsadám garantujícím náboženskou svobodu. Současně jej můžeme vnímat jako jeden z vrcholných projevů reformačně-humanistické kultury, dobového fenoménu, který v českých zemích vzal za své s porážkou stavovského povstání. Kniha církevního historika Jiřího Justa shrnuje poznatky o tomto dokumentu, v širším kontextu objasňuje okolnosti jeho vzniku a všímá si i událostí bezprostředně následujících. Přináší také plné znění privilegia, od jehož vydání uplynulo v roce 2009 právě 400 let.

Setkání se Smoljakem, Svěrákem a Járou Cimermanem je pro čtenáře vždy předzvěstí dobré zábavy. Neváhejte tedy a vstupte do světa divadelních her, filmových scénářů, písňových textů, povídek či pohádek a originálních seminářů plných laskavého humoru, jazykových hříček a osobité poetiky.

Hned jsem k Vám dnes naschvalí poslíka svého vypravil. Za nález století bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšíh o sídla bratrských biskupů na Karmeli v Mladé Boleslavi. Jeho první část je edičně zpřístupněna v tomto svazku, je provázena úvodní studií, bohatým aparátem a barevnou obrazovou přílohou.