Robert Kagan

Po letech vzájemného osočování a napětí přichází náhlé poznání, že se skutečné zájmy Ameriky a jejích spojenců ostře rozcházejí a i vlastní transatlantické vztah se změnily, možná nezvratně. Evropa považuje Ameriku za necitlivou, příliš ochotnou k jednostranným akcím a zbytečně bojovnou. Spojené státy vnímají Evropu jako vyčerpanou, neseriózní a slabou. Vztek a nedůvěra na obou stranách se mění v neschopnost porozumět jeden druhému. Do tohoto sporu pronikavě zasáhl v létě 2002 Robert Kagan. Nutí obě strany, aby na sebe pohlédly očima toho druhého. Na základě zcela odlišné historie Evropy a Ameriky po druhé světové válce ukazuje, jak snaha uniknout krvavé minulosti vyvolala na jedné straně nové nadnárodní vnímání moci a vnějších hrozeb, zatímco síla a globální převaha druhé strany ji nezbytně proměnila v ochránce evropského postmoderního ráje . Tato pozoruhodná analýza je předmětem diskuzí od Washingtonu přes Paříž až po Tokio a měl by ji znát každý, kdo se zajímá o svět, ve kterém žije.

Každý, kdo sleduje dění v Iráku nebo diskuse o radarové základně v Brdech, by si měl přečíst knihu o prvních dvou staletích americké zahraniční politiky. Dějiny USA jsou plné paradoxů: kolonisté dychtící po další půdě přiměli Velkou Británii ke střetu s Francií, aby pak na válkou oslabené Británii vybojovali za rozhodující podpory absolutistické Francie nezávislost své liberální republiky. Deklarace nezávislosti hovoří o právu na život, svobodu a hledání štěstí, pokud ovšem nejste "krvelačný indiánský divoch" nebo černý otrok. Kagan nic z historie své země nezamlčí, přesvědčivě však ukazuje, jak univerzalistická liberální ideologie přispěla k tomu, že pokud se USA staly národem nebezpečným, musel se jich obávat především Hitler, Stalin a jejich předchůdci či učedníci.

Každý, kdo sleduje dění v Iráku nebo diskuse o radarové základně v Brdech, by si měl přečíst knihu o prvních dvou staletích americké zahraniční politiky. Dějiny USA jsou plné paradoxů: kolonisté dychtící po další půdě přiměli Velkou Británii ke střetu s Francií, aby pak na válkou oslabené Británii vybojovali za rozhodující podpory absolutistické Francie nezávislost své liberální republiky. Deklarace nezávislosti hovoří o právu na život, svobodu a hledání štěstí, pokud ovšem nejste "krvelačný indiánský divoch" nebo černý otrok. Kagan nic z historie své země nezamlčí, přesvědčivě však ukazuje, jak univerzalistická liberální ideologie přispěla k tomu, že pokud se USA staly národem nebezpečným, musel se jich obávat především Hitler, Stalin a jejich předchůdci či učedníci.