Miroslav Kala

Chalupaření je vášeň. To potvrdí každý, kdo této vášni propadne. Jakmile se z vás stane chalupář, změní vám to celý váš dosavadní život, který se od této chvíle bude ubírat úplně jiným směrem. Začnou pro vás být důležité věci, kterým jste dříve sotva věnoval pozornost, začnete dělat práce, o nichž jste vůbec netušil, že byste je kdy mohl zvládnout. A podívejme se, nejen zvládnout, ale ještě navíc s fortelem a s chutí. Ano, jste unavený, sedřený, vyčerpaný fyzicky i finančně… Postupně však zjišťujete, že se začínáte jaksi měnit, k lepšímu. Jste vyrovnanější, ne tak často ve stresu. I vaše tělo se mění. Kůže je opálená dohněda, svaly rostou (mozoly rovněž). Není nad fyzickou práci! A chaloupka? Ta kvete do krásy víkend od víkendu. A odměňuje vás. Ten pocit je k nezaplacení. Naštvali vás v zaměstnání? Byli na vás hrubí v obchodě? Jen co za vámi v pátek zaklapne branka, už o tom nevíte! Takovou kouzelnou moc má chalupa! Miroslav Kala je lékař. Pravda, není to zrovna profese, jejíž zkušenosti by se daly při budování chalupy extra zúročit (nebereme-li v úvahu, že sem tam mezi sousedy může dojít k situaci, která si neodkladně žádá doktora, to se pak tahle profese samozřejmě hodí!). Ale měli byste jeho chaloupku vidět dnes! A většinou všechno sám! Ano, je to k nevíře, co tahle vášeň s člověkem udělá…

Lumbální punkce patří mezi standardní medicínské metody již více než sto let. Metodika jejího provádění se příliš nezměnila, ale zcela se proměnily podmínky a okolnosti tohoto lékařského výkonu. Indikace nebo kontraindikace lumbální punkce už nebý vají posuzovány jen podle klinického neurologického obrazu a nálezu na očním pozadí, ale také podle nálezů zjištěných zobrazením magnetickou rezonancí. Lumbální punkce je základem při provádění některých zobrazovacích metod. O své místo ve škále diag nostických postupů se ucházejí různé modifikace likvorodynamických vyšetření. Zásluhou nových biochemických a imunologických metod získává stále větší diagnostickou hodnotu analýza mozkomíšního moku. Autoři podávají ucelený a přehledný text zachycují cí aktuální pohled na diagnostické a léčebné možnosti lumbální punkce a na limity a perspektivy současné likvorologie. Knihu lze doporučit nejen všem neurologům, neurochirurgům, neuroradiologům a pediatrům, ale i lékařům jiných odborností.

Diagnóza a zejména léčba hydrocefalu, patologicky zvýšeného množství mozkomíšního moku v CNS, staví lékaře i dnes, v době vyspělé diagnostické techniky a moderních léčebných metod, do obtížné situace. Přes obrovské klinické zkušenosti nejsou léčebné výsledky zdaleka uspokojivé. Dobrou znalostí zásad diagnostické a léčebné praxe lze přesto vytvořit podmínky pro zajištění kvalitního života nikoli zanedbatelnému procentu nemocných. Léčba hydrocefalu je a ještě dlouho bude provokující výzvou pro lék aře různých odborností, zejména však pro neurochirurgy a pro technické vývojové pracovníky. Cílem autora proto bylo vytvořit čtivou a co nejobjektivnější a nejvšestrannější příručku nejen pro ně, ale také pro lékaře jiných oborů, kteří by studiem roz sáhlého a nesourodého písemnictví ztratili mnoho drahocenného času. Kniha neobsahuje vyhodnocení vlastního souboru z pracoviště autora. Ve srovnání s validitou závěrů velkých mezinárodních studií by totiž statistické výsledky získané z nepoměrně méně rozsáhlého materiálu mohly být zavádějící. Autor se však snažil posoudit váhu informací a klinických argumentů, které načerpal z velkého počtu pramenů a utřídil je v pokud možno přehledný a ucelený systém. Formu i obsah textu pak významně ovlivnily jeho klinické zkušenosti vyplývající z každodenní praxe, jež přinesla řadu otázek, ke kterým se v knize pokusil nalézt co nejuspokojivější odpověď.

Chalupaření je vášeň, tvrdil lékař Miroslav Kala již před šesti lety, kdy vydal svoji knihu Jak jsem se stal chalupářem. Zůstal svým vášním věrný, kromě chalupy a medicíny je to i psaní, a proto nyní můžeme otevřít stránky volného pokračování.

Říká se, že do jedné řeky dvakrát nevstoupíš. Natož potřetí. Jenže... Jenže chalupaření je vášeň, a kdo jí propadne, má to na doživotí. Lékař Miroslav Kala uzavírá třetím dílem svých povídek volnou trilogii o tom, jak jeho dosavadní život změnila chalupa. Už před lety se jeho víkendy a dovolené začaly ubírat úplně jiným směrem, učil se za pochodu profese, o nichž vůbec netušil, že by je kdy mohl zvládnout. O zahradě nemluvě. Autor naštěstí zůstal svým nově nabytým vášním věrný. Kromě chalupy a medicíny je to i psaní, a proto můžeme otevřít jeho třetí chalupářský deník.