Petr Kala

Koronární angiografie je dnes základní morfologickou zobrazovací metodou. Přesnější metody, jako je intravaskulární ultrazvuk (IVUS) a optická koherentní tomografie (OCT), jsou schopny díky vyšší rozlišovací schopnosti přesněji stanovit stupeň koronárního postižení včetně posouzení složení plátu, jeho délky i objemu. I přesto však některé otázky zůstávají nezodpovězeny. Hlavní otázka totiž zní, zda revaskularizovat. Stanovení hemodynamické významnosti konkrétních stenóz může být dnes snadno posouzeno přímo v katetrizační laboratoři pomocí měření tlaku před stenózou a za ní v průběhu maximální hyperemie. Tato metoda stanovení frakční průtokové rezervy myokardu (FFR) se stala novým standardem současné kardiologie a je dnes součástí doporučených postupů kardiologických společností v Evropě a v USA. Kapesní atlas koronární fyziologie obsahuje 35 pečlivě vybraných, instruktivních a bohatě ilustrovaných kazuistik, ze kterých se čtenář může prakticky naučit klinické hodnocení metodou FFR.

Kardiovaskulární nemoci jsou trvale vedoucí příčinou morbidity i mortality ve většině zemí dnešního světa. Mezi nimi pak právě nemoci koronární cirkulace - tedy především ICHS - stojí na prvním místě. Avšak právě v oblasti terapie ICHS došlo v posledních 25 letech k zásadnímu průlomu, který zcela změnil osud nemalého procenta pacientů - možnost rychlého zprůchodnění infarktované koronární cévy, pokročilá farmakoterapie a v neposlední řadě sofistikované diagnostické metody. Přirozeným vedlejším efektem je rostoucí rozpor mezi terapeutickými možnostmi a reálnými znalostmi rutinních kardiologů a internistů. Právě s cílem tento rozpor odstranit připravil kolektiv našich předních kardiologů průkopnické dílo, které srozumitelnou formou seznamuje čtenáře s tím, co potřebuje znát pro diagnostiku a efektivní léčbu ICHS na úrovni druhé dekády 21. století