František Kalenda

Rok 1361. Evropa se zmítá ve Stoleté válce, na Východě nastupuje nová síla. Osmanská říše. Křesťané jsou rozděleni sváry a odvěkou záští. A papež, vyhnaný před lety z Říma do Avignonu, se pokouší křesťany znovu sjednotit. Vysílá misi do Morejského despotátu. Jejími členy jsou dva přátelé; dominikánský bratr Konstantin a bretonský šlechtic Lucien. Jenže namísto poklidného výletu do slunného Řecka je čekají politické intriky, zamotané rodinné vztahy a v neposlední řadě také vraždy. Brzy se stane jejich cílem jediné: Dostat se od této proklaté země co nejdál. Autor staví příběh s hlubokou znalostí dějin Byzantské říše a s osobní zkušeností s Peloponéským poloostrovem. Vytváří tak děj protknutý tradičními řeckými atributy: soupeřením s Turky, krevní mstou, tavernami a sladkým vínem z ostrova Samos.

Když k bráně komendy řádu johanitů v Mailbergu u jihomoravské hranice doputuje dvojice podezřelých cizinců, znamená to pro Martina jediné: vzít nohy na ramena. Osiřelý dvanáctiletý čeledín od koní netuší, proč mu ti hrdlořezové usilují o život. Ví pouze tolik, že musí na radu otce Gastona prchat daleko na Východ a v srdci tehdejšího křesťanského světa Konstantinopoli vyhledat strýce, který jediný zbyl z jejich rodu. Strastiplná výprava, na níž se k chlapci a jeho věrnému psovi přidají dcera loupeživého vladyky, její kocour a značně pochybný rytíř Samuel, je jako každý dobový příběh iluminována krvelačnými úklady, černou magií a také humorem odrážejícím skutečnost, že Martin rozumí řeči zvířat. Dobrodružný román mladého autora poutavě ilustruje stanovisko historiků mentalit, že „temný“ středověk nebyl zdaleka černobílý, a zjednal si za tím účelem pozoruhodného vypravěče. Na cestě přes Olomouc, Prešpurk a po řece Dunaji až k tehdejšímu pupku světa u Bosporu čtenáři od 10 let poznají, jak se lidé v polovině dvanáctého století živili či škorpili, z čeho se těšili a jak hřešili, čeho se báli, proč se káli a jaké je ovládaly předsudky.

Když je nedaleko hradu Lichnice nalezeno zmrzačené tělo českého a římského krále Karla IV., na slezského lékaře Siegfrieda připadá nelehký úkol pokusit se panovníka zachránit. A zároveň přežít v nehostinném prosředí Železných hor, kde zjišťuje, že nemůže věřit ani vlastním přátelům, natožpak příslušníkům intrikami prolezlého panovníkova dvora. Zlomený král je napínavá historická detektivka z českého středověku a druhý díl volné trilogie o lékaři Siegfriedovi a židovské dívce Rivce. V pořadí již pátý román mladého českého spisovatele Františka Kalendy (*1990) čtenáře opět zavádí do blízkosti Karla IV. a poutavým způsobem jim přibližuje historické postavy a události spojené s raným obdobím vlády „největšího Čecha“.

Kora je na první pohled obyčejná středoškolačka, která se pokouší přežít nové spolužáky a rozvod adoptivních rodičů. Zatímco ambiciózní matka na ni nemá čas, otec se ji do svého podivínského života v pohraničí snaží zatáhnout až příliš. Když ji o letním slunovratu požádá, aby se zúčastnila jakéhosi tajemného obřadu, Kora váhavě souhlasí. Má se totiž odehrát v opuštěné zahradě, kde ji ještě jako nemluvně objevila policie. Jenže rituál nedopadne podle očekávání. Místo aby se Kora dozvěděla něco o své záhadné minulosti, propadne se do starověkého světa, ve kterém ji uctívají – a brzy i pronásledují – jako dceru dobyvačného krále. Opravdu bylo tohle místo obývané bohy a netvory kdysi jejím domovem? Co je zač muž bez tváře, který ji měl unést z kolébky? A proč se nestvůře uvězněné v jeskynním bludišti začaly po staletích znovu přinášet lidské oběti? Dcera labyrintu vypráví dobrodružný příběh ze světa, ve kterém řecké mýty ožívají v celé své nebezpečné kráse.

Kora je na první pohled obyčejná středoškolačka, která se pokouší přežít nové spolužáky a rozvod adoptivních rodičů. Zatímco ambiciózní matka na ni nemá čas, otec se ji do svého podivínského života v pohraničí snaží zatáhnout až příliš. Když ji o letním slunovratu požádá, aby se zúčastnila jakéhosi tajemného obřadu, Kora váhavě souhlasí. Má se totiž odehrát v opuštěné zahradě, kde ji ještě jako nemluvně objevila policie. Jenže rituál nedopadne podle očekávání. Místo aby se Kora dozvěděla něco o své záhadné minulosti, propadne se do starověkého světa, ve kterém ji uctívají – a brzy i pronásledují – jako dceru dobyvačného krále. Opravdu bylo tohle místo obývané bohy a netvory kdysi jejím domovem? Co je zač muž bez tváře, který ji měl unést z kolébky? A proč se nestvůře uvězněné v jeskynním bludišti začaly po staletích znovu přinášet lidské oběti? Dcera labyrintu vypráví dobrodružný příběh ze světa, ve kterém řecké mýty ožívají v celé své nebezpečné kráse.

Prvorozený Samuel přišel kvůli maceše a jejímu čerstvě narozenému synovi o dědický nárok a stal se v rodné tvrzi nežádoucím. Než aby přistoupil na to, že se bude věnovat církevní kariéře ve vzdálené Pešti, rozhodne se uprchnout. Útočiště hledá u svého strýce, transylvánského velmože Aybarse Egerváriho, proslulého svou krutostí. Očekává, že na jeho hradě najde klid i náklonnost Egerváriho sebevědomé dcery Erzsébet. A snad se jednou bude moci vrátit domů – jako dědic. Místo toho se však stává svědkem únosů dětí a je zatažen do vztahů poznamenaných dědičným šílenstvím. Ale záleží vůbec na osudu jednoho člověka nebo jednoho panství? Konec světa se blíží a s ním jezdci Apokalypsy. Ordál není jen zkouškou Samuela Sigraye – ordál přinášejí Tataři. A ohni čelí celá Evropa.

Když se Berenger před lety uchýlil do zapadlého benediktinského kláštera v horách, hledal pro sebe a svého bratra Romualda především útočiště před pronásledováním. V malé mnišské komunitě na samém konci křesťanského světa ale nalezl také nový domov, kde se mohl věnovat studiu knih a zapomenout na palčivou minulost, která mu způsobila šrámy po těle i na duši. O Velikonocích roku 1322 se však staré rány začínají znovu bolestně připomínat. V těsné blízkosti kláštera je zavražděn poustevník, který sám kdysi býval mnichem, a brzy se anděl smrti vydává i za zdánlivě bezpečné zdi Berengerova nového domova. Klášterem obchází vrah a Berenger má stále větší důvod se domnívat, že usiluje také o jeho život. Historická detektivka Zpověď posledního mnicha zavádí čtenáře do neklidných počátků 14. století, kdy středověkou Evropu sužoval hlad, občanské války a náboženské spory.