Orloś Kazimierz

Předností zmíněného výboru je, že je uspořádán tak, aby českému čtenáři co nejvíce přiblížil onu temnou minulost novodobých polských dějin, ne nepodobnou osudu obyvatel Sudet. Ideová stránka rozhodně nesnižuje literární úroveň próz K. Orłosia (nar.1935), ale naopak umocňuje její působivost. Na pozadí překrásné mazurské krajiny lesů a jezer se odehrávají dramatické osudy původních i nově příchozích obyvatel. Působivý je rovněž autorův barvitý, poetický a v tom nejlepším slova smyslu klasický styl.

Autor barvitě líčí osudy svých hrdinů na pozadí doby od nástupu komunistického režimu až do jeho neslavného konce. Přestože se snaží zobrazit měnící se životní styl a kritéria hodnot střídajících se generací nestranně a bez zbytečného moralizování, zůstává pro něj nejdůležitějším problémem otázka dobra a zla. Podle jeho slov jsou to povídky o stalinismu a jeho obětech, o oklamaném svědomí a pokřivených dějinách, ale i o mládí a nevinnosti, o kráse přírody a neopakovatelném kouzle vzpomínek.