Jiří Kluc

Knižní prvotina mladého autora „Sokolovo: pod pláštěm propagandy“ přináší dosud neznámé informace týkající se prvního bojového vystoupení čs. vojáků na východní frontě u Sokolova v březnu 1943. V první části knihy je hlavní důraz kladen na počátky odboje v Polsku, internaci Čechoslováků v SSSR a zejména na vojenské a politické pozadí organizování Československé vojenské jednotky v Buzuluku a boj o Sokolovo. Kniha podává také první ucelený přehled detailního popisu nasazení nepřítele - vojáků 6. tankové divize Wehrmachtu a jejich ztrát. Autor se věnuje i otázce čs. zajatců. Ve druhé části se zabývá poválečnými osudy bojovníků od Sokolova nebo odkazem boje o Sokolovo nejen v armádě, ale i v kultuře. Přibližuje i personální a propagandistické spojitosti se západočeským Sokolovem, který byl přejmenován z německého Falknov na český název právě u příležitosti 5. výročí bitvy u Sokolova. Knihu doplňují bohaté přílohy a přibližně 250 převážně nepublikovaných fotografií. Autor využil domácích i zahraničních archivních materiálů, aby podal co nejpřesnější obraz bitvy.

Publikace Kapitán Otakar Jaroš příběh hrdiny od Sokolova přináší první ucelený pohled na osud jednoho z nejvýznamnějších příslušníků čs. zahraničního odboje kapitána Otakara Jaroše. Díky více než 150 unikátních a nikdy nepublikovaných fotografiím z jeho předválečného života má kniha za cíl ukázat pravou tvář mladého vlastence, člena Sokola, Junáka i sportovce, který se stal po druhé světové válce jedním z komunistických symbolů boje proti nacismu. V první části knihy je hlavní důraz kladen na jeho život v Lounech a poté na Mělníku, autor připomíná i osud Jarošova vzoru, strýce, legionáře, generála Františka Konopáska popraveného v roce 1943 nacisty. Dále je v knize popsána vojenská kariéra Otakara Jaroše od absolvování akademie v Hranicích, po odchod do zahraničí a život v Sovětském svazu. Zvláštní důraz je kladen na jeho působení v československé jednotce v SSSR a boj u Sokolova. Druhá část knihy se věnuje poválečnému odkazu kapitána Jaroše, který je zároveň unikátním souhrnem všech různých spojitostí od pomníků až po názvy ulic prvního československého hrdiny Sovětského svazu.

Píše se 17. květen 1945. Koná se slavnostní přehlídka Svobodovy jednotky. Defilé Prahou směřuje z Václavského na Staroměstské náměstí. Přihlíží i prezident Edvard Beneš. Ve věži jednoho z obrněných aut stojí také Josef Müller. Salutuje přihlížejícím Pražanům, kteří obklopují jeho vozidlo. Lidé oslavují konec války. Nikdo z nich nemůže znát pocity mladého poručíka. Nikdo z nich nemůže vědět, že tento hubený důstojník s několika medailemi na hrudi, je ve skutečnosti maďarský Žid, který v době útěku z pracovního tábora vážil 42 kilo. Lidé netuší, že o českém národě toho moc neví a že až do poloviny května 1943, kdy na území Sovětského svazu vstoupil do řad čs. armády, aby bojoval proti Němcům, neuměl ani slovo česky