Helena Kokešová

Publikace Politici, umělci a vědci ve veřejném prostoru na přelomu 19. a 20. století se zabývá především významným obdobím českých dějin, kdy se formulují a zejména v dobových polemikách tříbí názory různých proudů českých intelektuálů, kteří v proměňujících se uskupeních utvářeli podobu české moderny. Její požadavky pak byly formulovány v Manifestu česká moderna.Soustředí se především na osobitý vklad dvou vůdčích osobností české kultury, T. G. Masaryka a J. S. Machara, jejichž vztah lze na základě nově zpřístupňované korespondence detailně sledovat a nově interpretovat. Kniha přináší také poprvé uveřejněný materiál vycházející z korespondencí s dalšími osobnostmi (Jan Jakubec, Božena Viková-Kunětická, A. V. Kraus, František Kupka a Antonín Macek; Hugo von Hofmannsthal).

Publikace vychází jako další svazek knižnice Korespondence T. G. Masaryka. Zpřístupňuje vzájemnou korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara z let 1893–1895, tedy od navázání spolupráce s časopisem Naše doba, kterou inicioval T. G. Masaryk, až po vzrušenou debatu vyvolanou publikováním prohlášení Česká moderna. Obsahuje 183 editovaných dokumentů opatřených rozsáhlým poznámkovým aparátem a monografickou studii Vratislava Doubka a Lucie Merhautové „Skepse a naděje. Formování základů reformního modernismu“, která jejich vzájemnou korespondenci osvětluje v širším kontextu. Kniha vznikla ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví v Praze v rámci projektu Grantové agentury České republiky Modernismus – Machar – Masaryk: myšlení, tvorba a jednání.

Alice Garrigue Masaryková (1879–1966), výrazná osobnost české a slovenské společnosti první poloviny 20. století a první předsedkyně Československého červeného kříže, zasvětila svůj život práci v humanitární oblasti. Během svého života byla vystavena několika krizovým situacím: vězení za první světové války a dvojímu nucenému odchodu do exilu v roce 1939 a 1948. V těchto těžkých časech se ve svých vzpomínkách vracela ke svému dětství v intelektuálně inspirativním prostředí rodiny T. G. Masaryka a jeho ženy Charlotty, které kladlo velký důraz na vzdělání, zdravý životní styl a společenskou angažovanost. Memoáry, které nazvala Dětství a mládí, vznikly v padesátých letech 20. století, kdy žila v exilu v USA. Líčí v nich rodinnou výchovu, vztahy se sourozenci Herbertem, Janem a Olgou i rodiči, postavení rodiny ve společnosti, politické a společenské kauzy a kontroverze. Jádro jejích vzpomínek se vztahuje do doby jejího zrání, studentských let a sbírání zkušeností v zahraničí do začátku první světové války. Zvláštní místo v jejím srdci měla krajina kolem Martina, kde rodina Masarykových strávila řadu letních prázdnin. Memoáry napsala Alice Masaryková česky a poprvé vyšly v Pittsburghu v roce 1960, druhé vydání v roce 1994 v Praze. Současné třetí vydání je doplněno o kritický poznámkový aparát a studie, které podchycují jak období, na něž Alice Masaryková vzpomíná, tak dobu, kdy svou knihu psala. Text je obohacen o vzpomínku praneteře Charlotty Pocheové-Kotíkové a o nový, z velké části dosud nepublikovaný soubor fotografií.