Jaroslav Kolár
autor
Historia o životu doktora Jana Fausta
Příběh doktora Johanna Fausta, který se upsal ďáblu, aby s jeho pomocí dosáhl poznání všech tajemství života a světa, je jedním ze základních témat evropské kultury a existuje nespočet zpracování literárních, hudebních i výtvarných. Zmínky o tomto kouzelníkovi, lékaři, filozofovi a černokněžníkovi se objevovaly od počátku 16. století v německé literatuře, v dopisech, v městských knihách, v kázáních nebo i v účtech za sestavení horoskopů. V roce 1587 pak u nakladatele Johanna Spiesse ve Frankfurtu nad Mohanem vyšla poprvé knížka shrnující vše, co bylo o doktoru Faustovi známo. Dosáhla ohromného úspěchu – jen do konce 16. století vyšla nejméně ve dvaceti dalších, pozměňovaných a doplňovaných vydáních a začala být také překládána do dalších jazyků. V roce 1611 ji do češtiny přeložil a vydal humanistický literát Martin Carchesius, a právě jeho překlad se stal východiskem faustovské tradice v české literatuře dalších staletí.
Moderní vydání Carchesiova překladu v roce 1989 připravil a úvodní studii napsal Jaroslav Kolár. Nyní vychází jeho vzorná edice podruhé, rozšířená o další studii, kterou napsal Matouš Jaluška.
Tři knížky lidového čtení
Knížky lidového čtení představovaly povíce než dvě století neodmyslitelnou součást české slovesné kultury jako nenáročná četba širokých vrstev měst i venkova. Třebaže ve většině případů šlo o dobrodružně fantastická vyprávění cizího původu, často velmi stará, společná s jinými evropskými literaturami, jejich české zpracování pevně vrostlo do naší literární tradice. K nejoblíbenějším a často vydávaným náležely Kronika o Meluzíně, původem středověká francouzská rodová pověst o rodu pánů z Lusignanů, dobrodružná francouzská romance o lásce krásné Magelony a rytíře Petra a vyprávění o utrpení brabantské hraběnky Jenovéfy, zpracované jako barokní legenda.
Vypredané
8,70 €
9,16 €
Sondy
Sondy, studie o české literatuře, které psal Jaroslav Kolár (1929) v letech 1963–2001, uspořádáním volně navazují na jeho první výbor Návraty bez konce (Atlantis 1999). Zkoumání–sondování podrobuje autor nejrůznější díla i otázky: jaký je vztah mezi staročeskou povídkou o Bruncvíkovi a německou básní? co můžeme vyčíst z kronikářských zápisů? kdo mohl být autorem Země dobré? jaký význam má čas v Poláčkově Okresním městě? Hrabalův „svět naruby“ se podobá světu Rabelaisovu záměrně či náhodně?
Poslední text Ohlédnutí za sklerokruhem zachycuje volné společenství literárních historiků, teoretiků, lingvistů a filozofů, kteří se scházeli v soukromí od poloviny sedmdesátých let do roku 1990 a udržovali tak v přednáškách a diskusích kontinuitu českého uměnovědného myšlení. Zajímavý je přehled programů sklerokruhu a strojopisných sborníků k životním jubileím Milana Jankoviče, Miroslava Červenky, Mojmíra Otruby, Emila Pražáka, Zdeňka Pešata, Josefa Zumra a Jaroslava Kolára.
Svazek obsahuje též pokračování Kolárovy bibliografie (autor František Knopp), jejíž první část je otištěna ve svazku Návraty bez konce; Rejstřík anonymních literárních děl a Jmenný rejstřík.
Vypredané
9,82 €
10,34 €
