Milan Krčmář

Kolik lidí zemřelo při vraždách v Kohnově mlýně? Proč se zřítilo letadlo Antonína Peřiny? Proč Rusové na konci války bombardovali nevinné civilisty? Tyto a další otázky vás napadnou při čtení románu Žena z roku 1899. Jednoznačné odpovědi asi nenajdete, ale zjistíte, že i malé město mohlo žít velkými příběhy. Marie Janíková-Neumanová, nejstarší žena světa, je sice fiktivní postavou, její osudy však vycházejí z reálných událostí, které se staly v první polovině 20. století na Třebíčsku.

Záznamy mladé židovské dívky odhalují strastiplný útěk její rodiny před boji 1. světové války z Haliče až do Třebíče. O sedm roků později zapisuje začínající četník do svého deníku šokující zjištění, která úzce souvisejí s osudy židovské rodiny. Kdyby všechny popsané události nedoplňovalo množství dobových novinových článků, zřejmě by si čtenář pomyslel, že tento příběh vytvořil autor s opravdu bujnou fantazií. Ale naše prababičky a pradědečci tento neobvyklý případ opravdu znali, alespoň z doslechu.

Četníci v roce 1911 našli na Moravě mužské tělo s odseknutou bradou, nosem i přirozením. To, co zprvu vypadá jako čin psychopata, se záhy ukáže být pokusem o rafinovaný pojišťovací podvod. O zločinu píšou české i německé noviny po celém Rakousku-Uhersku, v Lidových novinách čtenáře o průběhu vyšetřování informuje Rudolf Těsnohlídek. Ten postupně zjišťuje, že už tak podivný případ má velmi tajemné pozadí. Román inspirovaný skutečným příběhem je doplněn dobovými novinovými články, fotografiemi a ilustracemi.

Vyprávění doložené články z provorepublikových novin a dobovými fotografiemi Kolik lidí zemřelo při vraždách v Kohnově mlýně? Proč se zřítilo letadlo Antonína Peřiny? Proč Rusové na konci války bombardovali nevinné civilisty? Tyto a další otázky vás napadnou při čtení románu Žena z roku 1899. Jednoznačné odpovědi asi nenajdete, ale zjistíte, že i malé město mohlo žít velkými příběhy. Marie Janíková-Neumanová, nejstarší žena světa, je sice fiktivní postavou, její osudy však vycházejí z reálných událostí, které se staly v první polovině 20. století na Třebíčsku.

Dva deníky odhalující jednu velkou tragédii z konce 1. světové války Blíží se konec 1. světové války, mír s Ruskem už je podepsán, zbývá ještě porazit Italy. Po čtyřech letech strastí a bídy všichni toužebně očekávají konečné vítězství. Mimo jiné i jedna židovská rodina, která uprchla před frontou z nejvýchodnější části Rakouska-Uherska a přes Ostravu a Brno dorazila až do moravské Třebíče. Co vše si poznamenala mladá židovská dívka do svého deníku? Rok 1925. Na četnické stanici v Třebíči oznamuje místní muž podivný případ. Vyslýchá ho mladý četnický strážmistr. Také on si vede deník – a v následujících týdnech bude jen nevěřícně kroutit hlavou nad tím, co vše si do něj zapíše. Kdyby všechny popsané události nedoplňovalo množství dobových novinových článků, zřejmě by si čtenář pomyslel, že tento příběh vytvořil autor s opravdu bujnou fantazií. „Taková hrůza se přece nemohla stát,“ říkali bychom si. Ale kdyby naši pradědečci a prababičky mohli vyprávět, jen by tiše přisvědčili, že tento neobvyklý případ vskutku znali, alespoň z doslechu. V celém Československu se totiž před víc než 90 lety nehovořilo o ničem jiném. Jakkoli je to neuvěřitelné, tento román je opravdu sepsán na základě skutečných událostí.

Zákulisí vyšetřování hrůzného zločinu na Moravě  Četníci v roce 1911 našli na Moravě mužské tělo s odseknutou bradou, nosem i přirozením. To, co zprvu vypadá jako čin psychopata, se záhy ukáže být pokusem o rafinovaný pojišťovací podvod. O zločinu píšou české i německé noviny po celém Rakousku-Uhersku, v Lidových novinách čtenáře o průběhu vyšetřování informuje Rudolf Těsnohlídek. Ten postupně zjišťuje, že už tak podivný případ má velmi tajemné pozadí. Román inspirovaný skutečným příběhem je doplněn dobovými novinovými články, fotografiemi a ilustracemi.