Vít Kremlička

Básnická sbírka Víta Kremličky, držitele Ceny Jiřího Ortena 1991.

Soubor povídek Víta Kremličky nazvaný Amazonské Medy a opatřený podtitulem Vyprávění amerykánských Yndův se podstatně odlišuje od autorovy dosud známé převážně básnické tvorby. Kratší texty prozaické, autorem označované spíše za básně v próze, jsou psány jakoby archaickým experimentálním jazykem. Vycházejí dílem z Kremličkovy fantaskní imaginace, částečně jsou odrazem mýtů přírodních národů. Kremlička však mýty nevykrádá, používá jen jejich formu. Obsah a jeho reálie - osoby, místa a děj - jsou jeho vlastním dílem. Příběhy mají ještě jeden rozměr, a ten spočívá v podprahovém srovnávíní světa minulého s moderním, ekologickým a sociálním apelem, upozozněním na mizející hodnoty, kterých se současné lidské společenství velmi snadno vzdává. Nová kniha Víta Kremličky nám připomíná pohádkový svět a jako taková jistě dokáže přimět k zamyšlení nejen dospělého, ale i dětského čtenáře.

Kniha poesie „Autentický kulovátor, Zvonění, Oblouk“ Víta Kremličky obsahuje tři samizdatové sbírky, jak vycházely v 80. letech minulého století. Jeho básně zůstávají stále svěží – obrazné, poetické, lyrické, tajemné... Kremličkova raná poezie se vyznačuje burleskní expresivitou a dadaistickou hravostí překonávající absurditu světa úlevným či sarkastickým smíchem. Zároveň jsou zde rozpoznatelné literární směry, jak vznikly a rozvíjely se v díle tvůrců předchozích generací českého undergroundu.

Kniha shromažďuje texty z let 1995–2001 a lze ji chápat jako obsáhlou a pestrou syntézu autorovy „prozatímní“ básnické tvorby. Groteskní rozměr intelektuálního naivismu, který nutkavě touží přizpůsobovat metaforiku rýmům, připomene dikci Starých zpěvů, básně psané volným veršem se v motivech navracejí k přírodně a milostně lyrickým momentům Cizrny. A ovšemže i v této knížce autor nahlíží svět osobitě a s jazykovou bravurou.

Legendy z knihy Amazonské Medy mají ráz pohádkových vyprávění z Amazonie, která přeložil a převedl autor svébytným jazykem, hravým a poetickým tak, že uspokojí dospělé i dětské čtenáře na chvíle před usnutím. Přidává k vyprávění domorodých vypravěčů svůj osobitý vklad s patafyzickými asonancemi a poskytuje prostor fantazii čtenářů, aby mohli vyprávění rozvíjet dle svých představ dál. Amazonské Medy se dočkaly i rozhlasového zpracování na ČRo Vltava.

Sbírka básní a poetických parafrází na hranici mezi groteskou a tragikou vyjadřuje přírodní lyriku a echa minulosti. Vít Kremlička převedl několik barokních kreolských textů písní do formy básní a zčásti je transponoval do současné doby. Vyjadřuje tak nové významové harmonie a kontrasty v rozpětí z minulosti k dnešku. Drsnou nostalgií odhání démony modernistických krasoduchů a staronové experimenty konkretizovaných abstrakcí do retro steampunkové syntézy. Poesie jako uzrálý rum neulpívá a její umělecký světonázor vede ducha k rozpětí imaginace.

Prozatím je obsáhlý soubor textů, které Vít Kremlička napsal v letech 1995–2001. Šogorské příběhy a Vycházková kniha ústavu pro počasí jsou jeho prozaickou částí. Přináší povídky, v nichž se naplno projevuje autorova hravost, humor a cit pro jazyk.

Vít Kremlička a jeho sebraná drobná próza. Málem čtyři dekády „života s vínem“. Z undergroundu k patafyzice a dada – a zase zpátky. Volné fantazie, bohatýrsky načechraný slovník, totální styl. Slovesné výlety mezi skutečností a sněním, subjektem a objektem, mezi minulým, přítomným a budoucím; cesty do známa i neznáma. Samozřejmě v mokasínech Kiltec. „Dlouhé léto“ na startu – v cíli „Domov“. V mezičase pak vynalézavě podvratné hry, živené čirou slastí, jemnočtením světa; pokušení i pokoušení. Ale hlavně osvobodivá sranda, vitální a radostná nota. Co jiného dneska číst!