Olga Lomová

Kniha se zaměřuje na dva základní tematické okruhy: na duchovní svět tradiční Číny a na její materiální kulturu.

Monografie trojice autorů FF UK v Praze představuje estetickou teorii, kterou roku 1908 jako originální experiment, propojující čínské tradiční teorie s evropskou estetikou, formuloval Wang Kuo-wej, velikán čínské humanitní vědy 20. století. V centru zájmu zde stojí ústřední pojem ťing-ťie a jeho mnohafazetové zkoumání v interdisciplinární fúzi zmíněných disciplín. Čínský pojem, jednoduše a bez deformací nepřevoditelný na singulární koncept západní estetiky, je „obklíčen“ sadou kontaktních pojmů a kategorií moderní evropské estetiky a literární vědy s cílem uchopit jeho komplexní obsah a smysl. Wang Kuo-wejova estetická teorie, nahlížená zde v zastřešující perspektivě dvou disciplín, sinologie a estetiky, nabízí vzácnou příležitost sledovat pokus o spojení dvou odlišných tradic ještě předtím, než nový myšlenkový model přejatý ze Západu vytěsnil domácí tradici. Interpretace Wang Kuo-wejova pojmu tak přesahuje hranice zájmu historika estetiky a dotýká se obecnějších otázek osudu čínské kultury ve 20. století. Českému čtenáři se vůbec poprvé dostává do ruky studie, která ukazuje intelektuální svět moderní Číny bez předsudků a v historických a transkulturních souvislostech. Důležitou součástí knihy je úplný překlad Wang Kuo-wejových Poznámek k písním ze světa lidí, doplněný rozsáhlým poznámkovým aparátem.

Rudolf Dvořák byl prvním profesorem orientalistiky na české univerzitě, kde přednášel orientální jazyky (arabštinu, perštinu, turečtinu, hebrejštinu, starou etiopštinu a čínštinu) a čínskou filozofii, a stál rovněž u zrodu české egyptologie a asyriologie. Byl aktivním členem akademické obce, zastával funkci děkana i rektora, zapojil se do činnosti českých vědeckých společností a stal se mezinárodně respektovaným vědcem. Věnoval se i osvětě, přednášel a psal pro veřejnost, významně se podílel na vzniku Ottova slovníku naučného, překládal orientální poezii a byl vlivným popularizátorem Orientu, zejména Číny. Přes svou významnou roli v historii české univerzity a vzdělanosti je ovšem dnes Rudolf Dvořák v podstatě zapomenut. Kniha si proto klade za cíl tuto významnou postavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy připomenout a při té příležitosti se zamyslet nad pojetím a smyslem orientalistiky v Dvořákově době, jeho vztahem k Orientu a představami o sepětí vědecké práce orientalisty s potřebami českého národa.

Monografie trojice autorů FF UK v Praze představuje estetickou teorii, kterou roku 1908 jako originální experiment, propojující čínské tradiční teorie s evropskou estetikou, formuloval Wang Kuo-wej, velikán čínské humanitní vědy 20. století. V centru zájmu zde stojí ústřední pojem ťing-ťie a jeho mnohafazetové zkoumání v interdisciplinární fúzi zmíněných disciplín. Čínský pojem, jednoduše a bez deformací nepřevoditelný na singulární koncept západní estetiky, je „obklíčen“ sadou kontaktních pojmů a kategorií moderní evropské estetiky a literární vědy s cílem uchopit jeho komplexní obsah a smysl. Wang Kuo-wejova estetická teorie, nahlížená zde v zastřešující perspektivě dvou disciplín, sinologie a estetiky, nabízí vzácnou příležitost sledovat pokus o spojení dvou odlišných tradic ještě předtím, než nový myšlenkový model přejatý ze Západu vytěsnil domácí tradici. Interpretace Wang Kuo-wejova pojmu tak přesahuje hranice zájmu historika estetiky a dotýká se obecnějších otázek osudu čínské kultury ve 20. století. Českému čtenáři se vůbec poprvé dostává do ruky studie, která ukazuje intelektuální svět moderní Číny bez předsudků a v historických a transkulturních souvislostech. Důležitou součástí knihy je úplný překlad Wang Kuo-wejových Poznámek k písním ze světa lidí, doplněný rozsáhlým poznámkovým aparátem.

Autoři této knihy se zamýšlejí nad proměnami, k nimž od nepaměti dochází vlivem setkávání a střetávání odlišných kultur. Téma rozebírají v souvislostech propojených otázek kulturní svébytnosti, idejí a ideologií, respektive náboženství, a vývoje jazyků. Jednotlivé případové studie zahrnují dlouhé historické období od starověku do současnosti s těžištěm v několika disciplínách: historii, antropologii, islamologii, egyptologii a lingvistice. Různé způsoby hledání odpovědi na společné otázky umožňují postupně nahlédnout mezikulturní setkání v jejich rozmanitosti a doložit zásadní význam nikdy nekončícího procesu vzájemného působení různých kultur pro utváření lidské civilizace.

Vzestup a pád jedné družby je výborem novinových komentářů a dalších textů projektu Sinopsis k česko-čínským vztahům v uplynulém desetiletí: od naivních očekávání Zemanovy „ekonomické diplomacie" k jejímu krachu po kolapsu čínské společnosti CEFC a zmizení jejího předsedy a prezidentova poradce Jie Ťien-minga. Zabývá se také následnými ústupovými manévry místní propekingské lobby, pokoutnou snahou o „racionalizaci" diskuse o Číně nebo takzvanou rouškovou diplomacií. Pokrývá tak dekádu bohatou na kolosální omyly, křiklavé konflikty zájmů, aféry a skandály, jež by neměly upadnout v zapomnění. Vybrané dobové texty jsou zasazené do širších souvislostí ve stručných přehledech důležitých událostí od vzniku projektu Sinopsis v roce 2016. Historické panorama místy přerůstá ve společenské panoptikum, ale dokládá i zdravou skepsi a odolnost české veřejnosti vůči nedomyšleným plánům některých jejích politických představitelů.

Výbor novinových komentářů a dalších textů projektu Sinopsis k česko-čínským vztahům v uplynulém desetiletí. Od naivních očekávání Zemanovy "ekonomické diplomacie" k jejímu krachu po kolapsu čínské společnosti CEFC a zmizení jejího předsedy a prezidentova poradce Jie Ťien-minga. Následné ústupové manévry místní propekingské lobby, pokoutná snaha o "racionalizaci" diskuze o Číně, předžalobní výzvy, roušková diplomacie a "posunování" vztahů samozvanými "zmocněnci". Byla to dekáda bohatá na kolosální omyly, křiklavé konflikty zájmů, aféry a skandály, jež by neměly upadnout v zapomnění. Kniha podává vybrané dobové texty zasazené do širších souvislostí ve stručných přehledech důležitých událostí rok po roku od vzniku projektu Sinopsis v roce 2016. Historické panorama místy přerůstá ve společenské panoptikum, ale dokládá i zdravou skepsi a odolnost české veřejnosti vůči nedomyšleným plánům některých jejích politických představitelů. Projekt Sinopsis vznikl v roce 2016 z iniciativy sinologů převážně z Ústavu Dálného východu (dnes Katedra sinologie) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s cílem vnést do tehdejší bouřlivé veřejné debaty o Číně spolehlivé informace a analýzy renomovaných domácích i zahraničních odborníků. Od počátku úzce spolupracuje s českými tištěnými i elektronickými médii, v nichž publikoval za sedm let své dosavadní existence na patnáct stovek textů v různých formátech. Tyto články mají širší veřejnosti co nejpřístupnější formou přiblížit různé aspekty vývoje současné Číny, bez akademického žargonu a nepřístupné terminologie. Projekt se přitom opírá o vlastní výzkum ve spolupráci s předními zahraničními institucemi a experty. Jeho výsledky uveřejňuje ve specializovaných publikacích a na svém anglickém webu. Širší české veřejnosti zprostředkují tento výzkum hlavně mediální výstupy, zohledňující jeho aktuální společenský a politický kontext a konkrétní dopady na naši domácí politickou scénu. Tento sborník přináší výbor z textů, převážně analytických komentářů, k česko-čínským vztahům v posledním desetiletí. Doplňuje je historický přehled průběhu těchto vztahů, který články zasazuje do dobového kontextu jejich vzniku.