Roman Madzia

Kniha George Herbert Mead: tělo, mysl a svět je první komplexní monografií pojednávající o Meadovi v českém prostoru. Jejím předmětem je prezentace a analýza naturalistické filozofie jednání tohoto myslitele a její následná aplikace na rozličné filozofické problémy, jako je problém poznání, sebe-vědomí, sociálního konstrukcionismu, etiky či filozofie dějin. Ústředním tématem této studie je problém epistemologického konstrukcionismu. V tomto ohledu je hlavním autorovým argumentem tvrzení, že konstrukce našeho přirozeného světa se neodehrává „v našich hlavách“, nýbrž v praktickém jednání a aktivním zapojování environmentálních struktur do našich účelově zaměřených aktivit. Práce je rozdělena do tří kapitol. První z nich se zabývá východisky Meadovy teorie jednání (aktu), jakož i pokusem o uvedení této teorie do konstruktivní diskuse s proudy filozofie mysli a kognitivních věd, souhrnně nazývanými „situovaná kognice“ (A. Clark, D. D. Hutto, M. Johnson, H. Maturana, A. Noë a další). V kapitole druhé se autor věnuje genezi a analýze Meadovy koncepce významového symbolu, (sebe)vědomí a komunikace. V kapitole třetí naopak ukazuje místo těchto teorií v Meadově sociální psychologii, morální filozofii a filozofii dějin. Roman Madzia, Ph.D. (1984), v současnosti působí jako Alexander von Humboldt Postdoctoral Fellow na filozofickém semináři Institutu kulturních studií na Univerzitě Koblenz-Landau (SRN).

Kniha George Herbert Mead: tělo, mysl a svět je první komplexní monografií pojednávající o Meadovi v českém prostoru. Jejím předmětem je prezentace a analýza naturalistické filozofie jednání tohoto myslitele a její následná aplikace na rozličné filozofické problémy, jako je problém poznání, sebe-vědomí, sociálního konstrukcionismu, etiky či filozofie dějin. Ústředním tématem této studie je problém epistemologického konstrukcionismu. V tomto ohledu je hlavním autorovým argumentem tvrzení, že konstrukce našeho přirozeného světa se neodehrává „v našich hlavách“, nýbrž v praktickém jednání a aktivním zapojování environmentálních struktur do našich účelově zaměřených aktivit. Práce je rozdělena do tří kapitol. První z nich se zabývá východisky Meadovy teorie jednání (aktu), jakož i pokusem o uvedení této teorie do konstruktivní diskuse s proudy filozofie mysli a kognitivních věd, souhrnně nazývanými „situovaná kognice“ (A. Clark, D. D. Hutto, M. Johnson, H. Maturana, A. Noë a další). V kapitole druhé se autor věnuje genezi a analýze Meadovy koncepce významového symbolu, (sebe)vědomí a komunikace. V kapitole třetí naopak ukazuje místo těchto teorií v Meadově sociální psychologii, morální filozofii a filozofii dějin.