Caimh McDonnell

Závěrečný díl Dublinské trilogie je fakt parádní jízda. Že už vás nemůže nic překvapit? Omyl! Kdyby nevykopali ty dvě mrtvoly, mohla to být prvotřídní legrace. V hlavní roli s detektivní agenturou BPB: B jako Bunny, bývalý policajt, který konverzuje s duchy. P jako Paul, bývalý flákač, který místo sledování nevěrných manželů zalepuje kancelář konkurenční společnosti vteřinovým lepidlem. B jako Brigit, bývalá sestřička, která k detektivovi z té konkurenční firmy vyrazí na večeři, aby obdivovala jeho… ehm… ptáka?! Ta zkratka měla spíš znamenat Bezmezně Praštěný Blázinec. Legrace však končí, protože vykopali ty dvě mrtvoly. Jedna z nich je identifikována jako agent FBI, a tak dublinská kriminálka dostane pro vyšetřování posilu ze zámoří. Posila má červenou hřívu, bionickou protézu a hned prvnímu svědkovi svou přátelskou domluvou způsobí infarkt… Ne, opravdu to není legrační! Půjde tady o život, hned o několik životů. A mimochodem, začínáme i končíme na pohřbu. Tohle je Caimh, Caimh McDonnell – nejšílenější, nejoriginálnější a nejirštější autor kriminálních příběhů, který každým dalším románem překonává svou proklatě vysoko nastavenou laťku. Fanoušci dublinské trilogie se už těší na závěrečné dějství parádní jízdy. A jestli snad někdo ze čtenářů s „bělovlasým Irem s nevyslovitelným jménem“ dosud neměl tu čest, po tomhle kousku si ho zaručeně zamiluje.

Závěrečný díl Dublinské trilogie je fakt parádní jízda. Že už vás nemůže nic překvapit? Omyl! Kdyby nevykopali ty dvě mrtvoly, mohla to být prvotřídní legrace. V hlavní roli s detektivní agenturou BPB: B jako Bunny, bývalý policajt, který konverzuje s duchy. P jako Paul, bývalý flákač, který místo sledování nevěrných manželů zalepuje kancelář konkurenční společnosti vteřinovým lepidlem. B jako Brigit, bývalá sestřička, která k detektivovi z té konkurenční firmy vyrazí na večeři, aby obdivovala jeho… ehm… ptáka?! Ta zkratka měla spíš znamenat Bezmezně Praštěný Blázinec. Legrace však končí, protože vykopali ty dvě mrtvoly. Jedna z nich je identifikována jako agent FBI, a tak dublinská kriminálka dostane pro vyšetřování posilu ze zámoří. Posila má červenou hřívu, bionickou protézu a hned prvnímu svědkovi svou přátelskou domluvou způsobí infarkt… Ne, opravdu to není legrační! Půjde tady o život, hned o několik životů. A mimochodem, začínáme i končíme na pohřbu. Tohle je Caimh, Caimh McDonnell – nejšílenější, nejoriginálnější a nejirštější autor kriminálních příběhů, který každým dalším románem překonává svou proklatě vysoko nastavenou laťku. Fanoušci dublinské trilogie se už těší na závěrečné dějství parádní jízdy. A jestli snad někdo ze čtenářů s „bělovlasým Irem s nevyslovitelným jménem“ dosud neměl tu čest, po tomhle kousku si ho zaručeně zamiluje.

Paul Mulchrone je průměrný, ničím nevynikající mladý muž z irského Dublinu, jenž se – částečně v důsledku těžkého dětství – prokousává životem doslova ze dne na den. Nemá pořádnou práci, partnerku ani světlou budoucnost. Jen tuctovou tvář, díky níž si vydělává (dá-li se to tak nazvat) na nuzné živobytí. Když se ho kdosi pokusí zabít poprvé, jedná se víceméně o náhodu. Podruhé to už však je záměr. Paul se zničehonic ocitá na útěku, přičemž s hrůzou zjišťuje, že jediní lidé, kteří mu můžou pomoci, jsou zdravotní sestra se zálibou (hraničící se závislostí) v krimi románech a velmi nekonvenční policista se sklonem k násilí. Spolu musí vyřešit jeden z nejzáhadnějších zločinů v historii Irska, jinak se stanou další obětí. A to velmi brzy.

Druhý díl Dublinské trilogie. Strhující kriminální zápletka podbarvená břitkým humorem. Caimh McDonnell to prostě umí! Paul Mulchrone zakládá detektivní kancelář. Je bez peněz, bez parťáka a bez partnerky (neposlouchej, Maggie) - ale dostal svůj první případ! Na zakázku žárlivé milenky bude sledovat stavebního magnáta Hartigana. Právě toho, jenž stojí před dublinským soudem za vytunelování peněz klientů, kteří kupodivu chtěli bydlet. Právě toho, jehož společník byl nalezen kupodivu zavražděný. Právě toho, jehož druhý společník se před lety rozhodl stavět na pozemku, kde sídlil hokejový oddíl Bunnyho McGarryho. Kupodivu: když totiž nemáte problémy s Bunnym, nemáte žádné. Přidejme zhrzenou sestřičku Brigit, která přivazuje chlípné doktory k postelím; policistu Wilsona, který na mrtvoly fakt nemá žaludek; mesiášského kazatele Frankse, bandu squatterů se záluskem na data jisté banky, dav rabujících demonstrantů - a samozřejmě Dublin, protože nikde jinde tohle všechno najednou nenajdete. Kdo to dokáže smíchat a znovu rozplést tak, aby ty nejméně pravděpodobné dílky skládačky do sebe přesně zapadly? Jedině Caimh McDonnell. Hrdinové prvního dílu dublinské trilogie se vracejí v dalším příběhu, který nenapodobitelně propojuje drsnou kriminálku s absurdním irským humorem. Po Muži bez tváře se zdálo, že nic šílenějšího a zábavnějšího nikdy nepřijde. Omyl: je to tady. Varování pro detektivy: nikdy nedávej pivo psovi! Varování pro zločince: nikdy nepodceňuj psa, kterému dávají pivo!

V našem světě (a obzvláště v Manchesteru) působí temné síly, a proto buďme vděční za týdeník Podivná doba, který nám o nich přináší pravidelné zprávy. Podivná doba se věnuje tajemným a úžasným (ale mnohem víc těm tajemným) věcem v moderním životě, je to nejpřístupnější týdeník o všem nevysvětleném a nevysvětlitelném.Nebo se tak alespoň sám prezentuje. Skutečnost vypadá trochu jinak. Vydavatel je lidská troska, nerudný, vulgární opilec, který sám nevěří kvalitám (a už vůbec ne obsahu) svého vlastního periodika, a redakci tvoří nesourodá partička ztracených existencí s řadou vlastních tajemství a předsudků. A pokud jde o pozici šéfredaktora… ta se ze všeho nejvíc podobá otáčecím dveřím, které se právě teď znovu otočily a vklopýtala z nich Hannah Willisová se svým vlastním nákladem problémů.A když hned první týden po jejím nástupu do nové práce dojde k tragédii, redakci Podivné doby nezbývá než se pustit do skutečné, seriózní investigativní novinařiny. Ve světle šokujícího odhalení, k němuž dospějí, si najednou všichni uvědomí naprosto nečekanou věc: že některé z článků, které v minulosti sami pokládali za pouhé báchorky, ve skutečnosti popisovaly děsivou, otřesnou realitu.