! Doprava ZADARMO už od 20 € !

Radka Miltová

autor

Sny mezi obrazem a textem


Kniha se koncentruje na otázky spojené se sny v širším kulturně-historickém kontextu od středověku (potažmo antické tradice) do sklonku 19. století, kdy se s rozvojem moderní psychologie a psychoanalytického pojetí snu proměnilo místo a funkce snů ve společnosti. Autoři, přistupující k problematice z hlediska různých oborů (historie, dějin umění a literárních dějin), se nesnaží soustředit na jedno spojující téma snových interpretací, jejich cílem je nastínit možné cesty v přístupu ke snům v předmoderní společnosti. Jednotlivé kapitoly se tak věnují rozdílným otázkám: důvodům, které vedly k legitimizování relevance snů a jejich interpretace, vztahu snů ke křesťanství, snům jako prostředku vstupu do jiných dimenzí, temné stránce snu, důvodům nedostatku vizuálních záznamů snů pro starší období nebo snářům.
U dodávateľa
10,67 € 11,23 €

Ve společenství bohů a hrdinů


Antická mytologie tvořila nezastupitelnou součást barokní nástěnné malby, neboť se stala očekávatelnou formou (nejen) světské reprezentace, plníc tak prostory většiny zámeckých a palácových rezidencí. Šíře dané problematiky je obrovská, protože takřka všechny paláce a zámecké komplexy, které byly v průběhu barokního období dekorovány, nesou na svých stropech či stěnách mytologickou látku. V rámci publikace se pozornost obrací k výzdobám venkovských šlechtických sídel v rozmezí let 1650–1690, které ukazují, že mytologická tematika sleduje několik důležitých ideových rovin. Příběhy antických mýtů a postavy antických bohů odkazovaly nejen k narativním schématům samotným, ale reprezentovaly přírodní síly a pohyby astrálních těles, připomínaly odvážné skutky velkých mužů a ctnostných žen, a především plnily reprezentační strategie aristokratů 17. století. Objednavatelé skrze mytologické syžety prezentovali velikost svého rodu či vojenské úspěchy s odkazem na legitimitu svého postavení v rámci společenských a mocenských struktur. Ke stejným účelům sloužily také početné svatební alegorie, oslavující nově nabytá území skrze sňatkovou politiku a vyjadřující víru v pokračování rodové kontinuity.
U dodávateľa
23,85 € 25,10 €

Mezi zalíbením a zavržením


Dílo římského básníka Publia Ovidia Nasona na sebe poutalo již od dob svého sepsání značnou míru pozornosti, a to nejen díky svým literárním kvalitám, ale též zejména díky obsahové stránce, která problematickými milostnými pasážemi vyvolávala vlnu morálně laděné kritiky. Básnický opus Metamorfózy, vyprávějící bájnou genezi lidstva od počátků světa po Caesarovu apoteózu, se stal základní studnicí informací o řecko-římské mytologii. Dílo se dočkalo nehynoucí slávy a stalo se jednou z hlavních inspirací pro výtvarné umění, kde se v popularitě zařadilo hned za text biblický, a bylo proto právem nazýváno biblí malířů . Rovněž v českém a moravském barokním umění doznaly Metamorfózy velkého vlivu a jejich příběhy zdobí v malířském či sochařském ztvárnění stropy, stěny a zahrady mnoha zámků a paláců. Autorka v knize sleduje právě tento odraz Ovidiových Metamorfóz v českém a moravském umění 17. a 18. století a zabývá se zejména otázkami jejich čtenářské obliby, podobou tehdejších vydání Metamorfóz a diskuzí, kterou vyvolával jejich lascivní obsah, což vedlo v některých případech k cenzurním regulacím. Hlavní pozornost je však zaostřena na detailní výzkum dvou výjimečných moravských rezidencí, arcibiskupského zámku v Kroměříži a zámku ve Slavkově u Brna, jejichž nástropní malby a sochařské výzdoby odkazují také na ovidiovské mýty. Kniha nově zhodnocuje a vysvětluje tyto výzdoby a zapojuje je do širšího evropského kontextu, neboť jejich význam zdaleka překračuje hranice moravského regionu. Radka Miltová v současnosti působí na Semináři dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde také absolvovala magisterské i doktorské studium dějin umění. Zabývá se dějinami umění raného novověku, zejména profánní ikonografií raněnovověkého umění.
Vypredané
12,75 € 13,42 €

Od dějin umění k uměleckému dílu


Umělecká díla jednotlivých historických epoch k nám dnes promlouvají často komplikovaným jazykem. Pro člověka 21. století není vždy snadné pochopit všechny jejich významové vrstvy, tak jak je mohli vnímat divačky a diváci v dobách jejich vzniku. Právě navracení a objevování ztracených významů tvoří podstatnou část odborného zájmu čelního představitele brněnské školy dějin umění prof. Jiřího Kroupy. Autorky a autoři textů v předkládané publikaci připravené k poctě pana profesora se skrze různé metodologické přístupy zaměřili na rozmanité vrstvy vizuální kultury od středověku po 20. století. Kniha je rozdělena do tří tematických částí zaměřených na vizuální kulturu a umění středověku a raného novověku, na umění a architekturu moderní doby a nakonec na historiografii, metodologii a teorii dějin umění.
Vypredané
41,75 € 43,95 €

Lacná kniha Mezi zalíbením a zavržením (-90%)


Dílo římského básníka Publia Ovidia Nasona na sebe poutalo již od dob svého sepsání značnou míru pozornosti, a to nejen díky svým literárním kvalitám, ale též zejména díky obsahové stránce, která problematickými milostnými pasážemi vyvolávala vlnu morálně laděné kritiky. Básnický opus Metamorfózy, vyprávějící bájnou genezi lidstva od počátků světa po Caesarovu apoteózu, se stal základní studnicí informací o řecko-římské mytologii. Dílo se dočkalo nehynoucí slávy a stalo se jednou z hlavních inspirací pro výtvarné umění, kde se v popularitě zařadilo hned za text biblický, a bylo proto právem nazýváno biblí malířů . Rovněž v českém a moravském barokním umění doznaly Metamorfózy velkého vlivu a jejich příběhy zdobí v malířském či sochařském ztvárnění stropy, stěny a zahrady mnoha zámků a paláců. Autorka v knize sleduje právě tento odraz Ovidiových Metamorfóz v českém a moravském umění 17. a 18. století a zabývá se zejména otázkami jejich čtenářské obliby, podobou tehdejších vydání Metamorfóz a diskuzí, kterou vyvolával jejich lascivní obsah, což vedlo v některých případech k cenzurním regulacím. Hlavní pozornost je však zaostřena na detailní výzkum dvou výjimečných moravských rezidencí, arcibiskupského zámku v Kroměříži a zámku ve Slavkově u Brna, jejichž nástropní malby a sochařské výzdoby odkazují také na ovidiovské mýty. Kniha nově zhodnocuje a vysvětluje tyto výzdoby a zapojuje je do širšího evropského kontextu, neboť jejich význam zdaleka překračuje hranice moravského regionu. Radka Miltová v současnosti působí na Semináři dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde také absolvovala magisterské i doktorské studium dějin umění. Zabývá se dějinami umění raného novověku, zejména profánní ikonografií raněnovověkého umění.
Vypredané
1,34 € 13,42 €

dostupné aj ako: