Musilová Helena

Karel Vaňura, malíř a sklář, je jedním z nejoriginálnějších tvůrců v českém umění 2. poloviny 20. století, dokládá to i tato monografie s množstvím reprodukcí obrazů, asambláží, skleněných vitrají a realizací v architektuře. Vaňura nepřijímal, respektive mechanicky nepřejímal dobové styly a směry, jeho tvorba je původní a autentická. Vaňura v mnoha dílech dosáhl originálních řešení, jak po vizuální, tak po technologické stránce; koncem šedesátých let byl označován jako jeden z nastupujících talentů československého umění, sklářského i malířského. Právě taková tvorba tvoří z českého umění druhé poloviny 20. století onu pestrou, lákavou směsici, která stále překvapuje a inspiruje a která ukazuje, že je stále co objevovat. Tato monografie je prvním komplexním zpracováním díla autora, který kromě vlastní tvorby jako uznávaný pedagog ovlivnil celé generace výtvarníků a který mnohokrát starost o práci ostatních kladl nad svou vlastní tvorbu.

Katalog výstavy Vladimír Kopecký: GLORIA vydala Retro Gallery ve spolupráci s Museem Kampa. Je rozčleněný do tematických celků, které sledují některé podstatné aspekty Kopeckého díla a stejně jako výstava představuje obrazy a další díla vzniklé v posledních několika letech. Součástí je také dokumentace projektu na podobu jedné ze stanic budoucí linky pražského metra D Nádraží Krč, jehož vypracování Vladimír Kopecký vysoutěžil v roce 2020. Publikace zahrnuje kromě řady vysoce kvalitních reprodukcí děl také texty Heleny Musilové, která byla kurátorkou výstavy.

V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy. Byla zásadní pro tehdejší generaci malířů a zejména sochařů, kterým pomohla ujasnit si cestu k modernímu výtvarnému směřování, a předznamenala také budoucí orientaci naší výtvarné scény na francouzské umění. Z toho, co tehdejší umělecká a společenská elita považovala za důležité této významné návštěvě ukázat, lze navíc usuzovat mnohé o prioritách a charakteru české společnosti na počátku 20. století. Publikace se poprvé systematicky věnuje doprovodnému programu, který byl pro Rodina připraven. Na základě nového studia archivních pramenů (časopisů, korespondence, osobních archivů aj.) se snaží rovněž zmapovat důvody, proč přijel Auguste Rodin na Moravské Slovácko, kde navštívil Výstavu slovenských a moravských výtvarných umělců v Hodoníně a kde u příležitosti jeho návštěvy proběhla téměř „celoslovácká“ slavnost.