Natalia Naročnickaja

Kto a kedy začal vojnu? Moskva otvára svoje archívy Aktuálny výklad udalostí zo zákulisia diplomatického a politického boja, ktorý v Európe predchádzal 2. svetovej vojne. State nejznámejších ruských historikov, politológov, odborníkov na medzinárodnú politiku a spoločenské vedy i diplomatov z praxe prinášajú nové pohľady aj doteraz neznáme skutočnosti z rokov 1930 - 1940. Úloha Hitlera, zámery svetových mocností, príprava paktu Molotov-Ribbentrop, Poľsko, Pobaltsko, židovský pogrom v Jedbawne, Katyň. Kto a ako rozdelil Československo v roku 1939. Nové, doteraz nikdy nepublikované dokumenty z Archívu zahraničnej politiky Ministerstva zahraničných vecí Ruskej federácie.

Pri spomienkach na Veĺkú vlasteneckú vojnu v posledných rokoch zovšednievajú tvrdenia, podĺa ktorých ju v konečnom dôsledku zavinil Sovietsky zväz, preto by sa malo jeho víťazstvo chápať skôr ako porážka. Dá sa ešte čudovať súčasnému dojmu, že tá vojna sa vlastne ani neviedla za právo národov na samostatnú existenciu, za ich prežitie v toku svetových dejín, ale sôr za americkú demokraciu? Lebo práve na takú cynickú tézu čoraz častejšie narážame v západných médiách!

Aktuální výklad událostí ze zákulisí diplomatického boje, který v Evropě předcházel druhé světové válce.Statě nejznámějších ruských historiků, politologů, odborníků na mezinárodní politiku a společenské vědy i diplomatů z praxe přinášejí nové pohledy na dosud neznámé skutečnosti z let 1930 - 1940.Úloha Hitlera, záměry světových mocností, příprava paktu Molotov-Ribbentrop, Polsko, Pobaltí, židovský pogrom v Jedbawě, Katyň.Kdo a jak rozdělil Československo v roce 1939.Nové, dosud nepublikované dok umenty z Archívu zahraniční politiky Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace.

Při vzpomínkách na Velkou vlasteneckou válku se v posledních letech stávají téměř běžnými tvrzení, z nichž vyplývá, že tuto válku jako by zavinil SSSR, a jeho vítězství v ní by proto mělo být chápáno spíše jako porážka. Lze tedy nabýt dojmu, že tato válka byla nedena nikoli za právo národů na samotnou existenci, za jejich přežití v toku světových dějin, ale spíše za americkou demokracii. Na takovou cynickou tezi nyní často narážíme v zápaních médiích.