Ralf Nestmeyer

Sicílie není Itálie - je zářivější a pestřejší, je mostem mezi Evropou a Afrikou. Nikde jinde nebudete blíže kořenům evropské civilizace než zde, na někdejší hranici mezi starověkými říšemi Západu a Východu. Řekové a Římané bojovali o nadvládu nad Sicílií s Kartaginci, Arabové z ostrova vytvořili kvetoucí kulturní zemi, Normané ji později dobyli zpět pro křesťanský svět. Všichni dobyvatelé zde zanechali stopy své kultury. Jmenujme jen např. řecké chrámy v Agrigentu a Selinuntu, divadla v Tyndaris, Eraclee Minoe a Taormině. Nebo římské amfiteátry v Syrakúsách a Catánii. Z byzantské a arabské epochy se moc památek nezachovalo, až normanským stavbám bylo souzeno přetrvat propasti staletí. Mimo města budete na Sicílii kráčet po téměř nedotčených stezkách. Na jaře návštěvníka přivítá slunné ostrovní klima a kvetoucí citrónovníky, pomerančovníky a mandloně. V letních měsících naopak spalující slunce jako by sežehlo z ulic všechen veřejný život, což je zvláště výrazné v dusivém Palermu a jeho

Sicílie není Itálie - je zářivější a pestřejší, je mostem mezi Evropou a Afrikou. Nikde jinde nebudete blíže kořenům evropské civilizace než zde, na někdejší hranici mezi starověkými říšemi Západu a Východu. Řekové a Římané bojovali o nadvládu nad Sicílií s Kartaginci, Arabové z ostrova vytvořili kvetoucí kulturní zemi, Normané ji později dobyli zpět pro křesťanský svět. Všichni dobyvatelé zde zanechali stopy své kultury. Jmenujme jen např. řecké chrámy v Agrigentu a Selinuntu, divadla v Tyndaris, Eraclee Minoe a Taormině. Nebo římské amfiteátry v Syrakúsách a Catánii. Z byzantské a arabské epochy se moc památek nezachovalo, až normanským stavbám bylo souzeno přetrvat propasti staletí. Mimo města budete na Sicílii kráčet po téměř nedotčených stezkách. Na jaře návštěvníka přivítá slunné ostrovní klima a kvetoucí citrónovníky, pomerančovníky a mandloně. V letních měsících naopak spalující slunce jako by sežehlo z ulic všechen veřejný život, což je zvláště výrazné v dusivém Palermu a jeho věnci průmyslových předměstí. Sicilské hlavní město je rovných 140 km vzdáleno od afrického pobřeží. Křesťanské kostely s bohatým zdobením zde působí spíše orientálně, na tržištích se nabízejí pytle s exotickým kořením a občerstvit se zde můžete arabským jáhlovým "kus kusem". V žádné jiné části Itálie není tak zjevná chudoba obyvatel, ulice nejsou nikde jinde tak šedé, špinavé a zpustlé, úpadek starobylých památek není tak dramatický jako právě na Sicílii. Nezbytné peníze pro renovaci a výstavbu mizejí stále v temných kanálech - každý rok to jsou miliony eur. Ačkoliv rodný list ze Sicílie pochopitelně není automatickou vstupenkou do "ctihodné společnosti", přesto je mafie na Sicílii velmi silná a všudypřítomná. Spletitý systém vzájemných úsluh, závazků a dluhů drží ostrov pevně ve svých rukou.

Sicílie není Itálie - je zářivější a pestřejší, je mostem mezi Evropou a Afrikou. Nikde jinde nebudete blíže kořenům evropské civilizace než zde, na někdejší hranici mezi starověkými říšemi Západu a Východu. Řekové a Římané bojovali o nadvládu nad Sicílií s Kartaginci, Arabové z ostrova vytvořili kvetoucí kulturní zemi, Normané ji později dobyli zpět pro křesťanský svět. Všichni dobyvatelé zde zanechali stopy své kultury. Jmenujme jen např. řecké chrámy v Agrigentu a Selinuntu, divadla v Tyndaris, Eraclee Minoe a Taormině. Nebo římské amfiteátry v Syrakúsách a Catánii. Z byzantské a arabské epochy se moc památek nezachovalo, až normanským stavbám bylo souzeno přetrvat propasti staletí. Mimo města budete na Sicílii kráčet po téměř nedotčených stezkách. Na jaře návštěvníka přivítá slunné ostrovní klima a kvetoucí citrónovníky, pomerančovníky a mandloně. V letních měsících naopak spalující slunce jako by sežehlo z ulic všechen veřejný život, což je zvláště výrazné v dusivém Palermu a jeho věnci průmyslových předměstí. Sicilské hlavní město je rovných 140 km vzdáleno od afrického pobřeží. Křesťanské kostely s bohatým zdobením zde působí spíše orientálně, na tržištích se nabízejí pytle s exotickým kořením a občerstvit se zde můžete arabským jáhlovým "kus kusem".

Sicílie není Itálie – je zářivější a pestřejší, je mostem mezi Evropou a Afrikou. Nikde jinde nebudete blíže kořenům evropské civilizace než zde, na někdejší hranici mezi starověkými říšemi Západu a Východu. Řekové a Římané bojovali o nadvládu nad Sicílií s Kartaginci, Arabové z ostrova vytvořili kvetoucí kulturní zemi, Normané ji později dobyli zpět pro křesťanský svět. Všichni dobyvatelé zde zanechali stopy své kultury. Jmenujme jen např. řecké chrámy v Agrigentu a Selinuntu, divadla v Tyndaris, Eraclee Minoe a Taormině. Nebo římské amfiteátry v Syrakúsách a Catánii. Z byzantské a arabské epochy se moc památek nezachovalo, až normanským stavbám bylo souzeno přetrvat propasti staletí. Mimo města budete na Sicílii kráčet po téměř nedotčených stezkách. Na jaře návštěvníka přivítá slunné ostrovní klima a kvetoucí citrónovníky, pomerančovníky a mandloně. V letních měsících naopak spalující slunce jako by sežehlo z ulic všechen veřejný život, což je zvláště výrazné v dusivém Palermu a jeho věnci průmyslových předměstí. Sicilské hlavní město je rovných 140 km vzdáleno od afrického pobřeží. Křesťanské kostely s bohatým zdobením zde působí spíše orientálně, na tržištích se nabízejí pytle s exotickým kořením a občerstvit se zde můžete arabským jáhlovým „kus kusem“. V žádné jiné části Itálie není tak zjevná chudoba obyvatel, ulice nejsou nikde jinde tak šedé, špinavé a zpustlé, úpadek starobylých památek není tak dramatický jako právě na Sicílii. Nezbytné peníze pro renovaci a výstavbu mizejí stále v temných kanálech – každý rok to jsou miliony eur. Ačkoliv rodný list ze Sicílie pochopitelně není automatickou vstupenkou do „ctihodné společnosti“, přesto je mafie na Sicílii velmi silná a všudypřítomná. Spletitý systém vzájemných úsluh, závazků a dluhů drží ostrov pevně ve svých rukou.

Norimberk, to je sen s gotickými kostely a válcovými strážními věžemi, s hradbami a příkopy, s hradem a uličkami, které ještě nedávno vyhlížely jako před pěti sty lety. Je považován za symbol německého romantismu a tradice. Návštěvníci si s ním spojují především perník, klobásy, okna s olověnými skly, hračky a vánoční trh Christkindlesmarkt. Velkým turistickým kapitálem je mohutný hrad a staré město, které obepíná zcela dochovaný pás hradeb a jež lze pohodlně poznávat pěšky. Až se budete potulovat jeho úzkými uličkami, najde ještě ten či onen hrázděný dům, který svědčí o dávném lesku říšského města. Staré město však nabízí mnohem víc než historickou kulisu, je rovněž promenádou a nákupním centrem. Norimberk byl považován za symbol slavného německého středověku a pro množství uměleckých a kulturních památek proslul jako "pokladnice německé říše". V Norimberku byly uloženy říšské klenoty a každý nově zvolený římský král do něj musel svolat svůj první říšský sněm. "Zlatý věk" prožíval v 15. a 16. století. Mocné svobodné říšské město se vyslovovalo jedním dechem s Benátkami, Bruggami a jinými evropskými metropolemi. Vzkvétala zde řemesla a obchod a snad v žádném jiné městě nežilo tolik umělců. Část tehdy vytvořených uměleckých pokladů můžete obdivovat v Germánském národním muzeu (Germanisches Nationalmuseum). Ale v Norimberku lze objevovat mnohem víc než jen obrazy a fajáns. Mladším návštěvníkům se rozzáří oči při zmínce o Muzeu hraček (Spielzeugmuseum), zatímco hosté technického zaměření si mohou vybrat mezi Muzeem Německých drah (DB-Museum) a Muzeem průmyslové kultury (Museum Industriekultur).

Norimberk, to je sen s gotickými kostely a válcovými strážními věžemi, s hradbami a příkopy, s hradem a uličkami, které ještě nedávno vyhlížely jako před pěti sty lety. Je považován za symbol německého romantismu a tradice. Návštěvníci si s ním spojují především perník, klobásy, okna s olověnými skly, hračky a vánoční trh Christkindlesmarkt. Velkým turistickým kapitálem je mohutný hrad a staré město, které obepíná zcela dochovaný pás hradeb a jež lze pohodlně poznávat pěšky. Až se budete potulovat jeho úzkými uličkami, najde ještě ten či onen hrázděný dům, který svědčí o dávném lesku říšského města. Staré město však nabízí mnohem víc než historickou kulisu, je rovněž promenádou a nákupním centrem. Norimberk byl považován za symbol slavného německého středověku a pro množství uměleckých a kulturních památek proslul jako "pokladnice německé říše". V Norimberku byly uloženy říšské klenoty a každý nově zvolený římský král do něj musel svolat svůj první říšský sněm. "Zlatý věk" prožíval v 15. a 16. století. Mocné svobodné říšské město se vyslovovalo jedním dechem s Benátkami, Bruggami a jinými evropskými metropolemi. Vzkvétala zde řemesla a obchod a snad v žádném jiné městě nežilo tolik umělců. Část tehdy vytvořených uměleckých pokladů můžete obdivovat v Germánském národním muzeu (Germanisches Nationalmuseum). Ale v Norimberku lze objevovat mnohem víc než jen obrazy a fajáns. Mladším návštěvníkům se rozzáří oči při zmínce o Muzeu hraček (Spielzeugmuseum), zatímco hosté technického zaměření si mohou vybrat mezi Muzeem Německých drah (DB-Museum) a Muzeem průmyslové kultury (Museum Industriekultur).