Jan Neuman

Soubor s téměř 200 náměty na nejrůznější typy her představuje všestranný program pro pobyt v přírodě. Největším přínosem uvedených činností je důraz na spolupráci, vzájemný kontakt, důvěru a řešení problémů. Hlavní část knihy tvoří hry, které představují všestranný program pro pobyt v přírodě, mnohé z nich však lze hrát i v místnosti.

Testy lze využít jako hry k ověření vlastních dovedností, k porovnávání se s průměrem populace. Přehledné tabulky uvádějí průměrné hodnoty pro různý věk. Testy mohou sloužit jako inspirace pro tělesnou výchovu ve škole nebo poskytnout zábavu ve vo lném čase. Zároveň se mohou stát podnětem k zamyšlení nad svou kondicí a následně i k pravidelnému cvičení pro zlepšení svého zdraví.V úvodní časti autor popisuje způsob testování a také některé významné testy. Radí jak s nimi pracovat tak, aby nepři spívaly ke stresu méně úspěšných jedinců. Kniha nabízí i možnosti, jak prověřovat svou kondici v tělocvičně, v bytě, na hřišti i v přírodě. Ukázka:

Edice Hry do kapsy je připravena jako postupně rozšiřovaná kartotéka námětů, nápadů a návodů na listech z tvrdšího papíru, ze které lze čerpat při přípravě nejrůznějších výletů, táborů, setkání, oslav a podobně. Listy publikace jsou proto u hřbetu knihy perforovány, aby bylo možno kterýkoli vytrhnout a jsou rozděleny a barevně označeny podle typu hry na sociální (červeně), motorické (zeleně) a kreativní (žlutě). Každý list obsahuje potřebné informace, jako je zaměření hry, její téma (např. vzájemné vztahy, spolupráce, kombinace) a název, cíl (např. rozvoj fantazie, kombinačních schopností), počet účastníků hry, případně jejich věkové omezení. Na listu je uveden popis průběhu hry a možnosti různých variant, způsoby vyhodnocení, čas potřebný na hru a na její přípravu, potřebné pomůcky a vhodné prostředí pro ni. Nechybí ani upozornění pro vedoucí hry týkající se psychické a fyzické bezpečnosti. Osmý díl Her do kapsy obsahuje kromě jiných i složku společenských her s Wamda-kartami, které rozvíjejí logiku a kombinační schopnosti hráčů. Karetní hry patří k oblíbeným zábavám, při nichž mizí věkové rozdíly, takže je mohou hrát i věkově velmi nesourodé skupiny.

Sociální, motorické a kreativní hry. Další díl z edice Hry do kapsy obsahuje kromě sociálních a motorických her také kreativní část, ve které jsou představeny rozmanité výtvarné techniky - malování na hedvábí a na sklo, výtvarné odbarvování, práce s kůžičkami a další.

Edice Hry do kapsy je připravena jako postupně rozšiřovaná kartotéka námětů, nápadů a návodů na listech z tvrdšího papíru, ze které lze čerpat při přípravě nejrůznějších výletů, táborů, setkání, oslav a podobně. Listy publikace jsou proto u hřbetu knihy perforovány, aby bylo možno kterýkoli vytrhnout a jsou rozděleny a barevně označeny podle typu hry na sociální (červeně), motorické (zeleně) a kreativní (žlutě). Každý list obsahuje potřebné informace, jako je zaměření hry, její téma (např. komunikace, spolupráce, hodnocení) a název, cíl (např. výtvarné vystřihování, rozvoj pracovních dovedností), počet účastníků hry, případně jejich věkové omezení. Na listu je uveden popis průběhu hry a možnosti různých variant, způsoby vyhodnocení, čas potřebný na hru a na její přípravu, potřebné pomůcky a vhodné prostředí pro ni. Nechybí ani upozornění pro vedoucí hry týkající se psychické a fyzické bezpečnosti. Na závěr je připraven návod, jak si vyrobit kartotéku pro jednotlivé listy z různých dílů edice Hry do kapsy.

Soubor s téměř 200 náměty na nejrůznější typy her představuje všestranný program pro pobyt v přírodě. Tradiční zásobu her učitelů a vedoucích obohatí kniha nejen o náměty na hry, ale především o nový způsob motivování hráčů a hodnocení her.

Soubor s téměř 200 náměty na nejrůznější typy her představuje všestranný program pro pobyt v přírodě. Tradiční zásobu her učitelů a vedoucích obohatí kniha nejen o náměty na hry, ale především o nový způsob motivování hráčů a hodnocení her. Největším přínosem uvedených činností je důraz na spolupráci, vzájemný kontakt, důvěru a řešení problémů. Úvodní část pojednává o významu hry a dobrodružství ve výchově a při rozvoji osobnosti a vzájemných vztahů ve skupině. Seznamuje také s novými trendy, vysvětluje základní pravidla pro přípravu a vedení her i zásady bezpečnosti. Hlavní část knihy tvoří hry, které představují všestranný program pro pobyt v přírodě, mnohé z nich však lze hrát i v místnosti. Hry seznamovací, kontaktní, soutěživé, rozvíjející vzájemnou důvěru, orientované na řešení problémů, ekohry, dramatizace zážitků a závěrečné ceremoniály pomáhají z pobytu v přírodě vytěžit přínosné a nezapomenutelné zážitky.

Soubor s téměř 200 náměty na nejrůznější typy her představuje všestranný program pro pobyt v přírodě. Tradiční zásobu her učitelů a vedoucích obohatí kniha nejen o náměty na hry, ale především o nový způsob motivování hráčů a hodnocení her. Největším přínosem uvedených činností je důraz na spolupráci, vzájemný kontakt, důvěru a řešení problémů. Úvodní část pojednává o významu hry a dobrodružství ve výchově a při rozvoji osobnosti a vzájemných vztahů ve skupině. Seznamuje také s novými trendy, vysvětluje základní pravidla pro přípravu a vedení her i zásady bezpečnosti. Hlavní část knihy tvoří hry, které představují všestranný program pro pobyt v přírodě, mnohé z nich však lze hrát i v místnosti. Hry seznamovací, kontaktní, soutěživé, rozvíjející vzájemnou důvěru, orientované na řešení problémů, ekohry, dramatizace zážitků a závěrečné ceremoniály pomáhají z pobytu v přírodě vytěžit přínosné a nezapomenutelné zážitky.

Kniha nabízí souhrn metodických rad a praktických zkušeností pro vedení akcí v přírodě. Po stručném pohledu do historie a potřebné teorii následuje přehled vybraných turistických aktivit a základy sportů v přírodě (cykloturistika, orientační běh, vy sokohorská turistika, lezení) i náměty na hry a cvičení v přírodě. Čtenáři v knize naleznou konkrétní informace o táboření, o práci s lanem a uzly, o používání map a průvodců, současném vybavení pro turisty, možnosti studijních programů a spojení na organizace zabývající se pobyty v přírodě. Autoři upozorňují na ekologickou výchovu, uvádějí ekohry a zdůrazňují bezpečnost při všech činnostech v přírodě. Publikace je určena zvláště vedoucím skupin dětí a mládeže a učitelům tělesné výchovy, bude v šak užitečná i pro studenty pedagogických a sportovních škol a turisticky zainteresovanou veřejnost. Ukázka Pěší turistika (PT) Pěší turistika je nejrozšířenější druh turistiky; využívá chůze jako nejpřirozenějšího pohybu převážně v přírodním prostř edí, je nenáročná z hlediska speciálních dovedností a vybavení. Všechny formy pěší turistiky jsou vhodné pro rekreaci nejrůznějších skupin populace. Pěší turistiku lze využívat ve školách a všech dalších organizacích mládeže. K základním formám řadím e vycházky, výlety, túry, delší turistické pochody a vícedenní putování spojené s nošením vybavení pro přenocování a stravování. K výkonnostním formám pěší turistiky patří také dálkové pochody, dálkové etapové pochody a přechody horských hřebenů, pom ocí nichž se plní podmínky výkonnostních odznaků pěší turistiky (VOPT) nebo pěší zápočtové cesty vyšších stupňů obtížnosti. Předpokladem účasti na výkonnostních formách je dobrá tělesná kondice, znalost odborně technických dovedností a odpovídající v ybavení. Výkonnostní i zdravotní aspekt zdůrazňují různé rekreační programy a různě zaměřená intenzivní chůze (walking). Charakteristice odborných znalostí a dovedností jsme věnovali pozornost v předcházejících kapitolách. Vysokohorská turistika (VHT ) Pěstování vysokohorské turistiky (pro kterou se někdy používá výrazu horská turistika turistika v horách, nebo trekking) vyžaduje ve srovnání s pěší turistikou další specifické odborné znalosti a dovednosti i dobrou tělesnou kondici. Pohyb v horách, i když po vyznačených cestách, vyžaduje k postupu často použití rukou a někde je třeba využít prvky horolezecké techniky. K odlišení VHT od horolezectví se často uvádí, že maximální obtížnost výstupů končí u II. stupně klasifikace UIAA (tzn. že je k postupu třeba používat rukou). Akce VHT probíhají v horském, případně i v ledovcovém terénu především v letním období. Motivy pro kulturně poznávací činnost se oproti pěší turistice rozšiřují. Důraz se klade na znalosti geomorfologie terénů v hodných pro VHT (např. Tater), vysokohorských rostlin a zvířeny i na ochranu přírody (národní parky a chráněné krajinné oblasti). Z odborně technických znalostí se ve vysokohorském terénu nejvíce uplatní znalosti orientace (práce s mapou, busolou, vý škoměrem, GPS apod.) a základy předpovědi počasí. V extrémních horských podmínkách je důležitá znalost první pomoci, organizace záchranných akcí a přivolávání záchranných služeb. Základní formou VHT jsou jednodenní i vícedenní túry ve vysokohorském t erénu, které mají vést zkušení cvičitelé. Délka přesunu závisí na překonávaném převýšení a obtížnosti terénu. Při putování v horách se obvykle k přespávání využívá horských chat. Nejnáročnější formy VHT v málo obydlených horách vyžadují nesení vešker ého vybavení a stravy, a přespávání ve volné přírodě (je-li v dané oblasti povoleno). Při takovém putování se musí uplatňovat všechny zásady ochrany přírody. Stejně jako pěší turisté mohou vysokohorští turisté plnit podmínky zápočtových cest a výkonn ostního odznaku VHT. Některé zahraniční cesty konané ve vysokohorském terénu jsou vyvrcholením činnosti ve VHT. Důležitou povinností každého vedoucího je dbát o bezpečnost členů skupiny při náročné akci ve vysokohorském terénu. Bezpečnost pohybu zaji