Michael Neumann-Adrian

V průvodci MERIAN live! najdete všechno potřebné od ubytováni přes památky až po nákupy. průvodce MERIAN live! se vejde do kapsy přesto obsahuje prvotřídní fotografie a barvitý portrét státu, regionu či města průvodce MERIAN live! nabízí

Pastevci se zbrázděnými obličeji, ženoucí své stáda ovcí a koz přes silnici, štíhlé minarety, z nichž muezzini svolávají islámskou náboženskou obec k modlitbám, muži, kteří celé hodiny vysedávají u rozviklaných stolů pod doškovými střechami u sklenice čaje, čápi ve svých hnízdech, putující želvy, kmitající se salamandři: některé části západní Anatólie, prostírající se ve vnitrozemí prázdninového pobřeží, jako by zůstaly ještě v předindustriální éře. Je to úrodná země s teplými, ale ne pouštně horkými léty, s pozvolnými pohořími a rozsáhlými rovinami, kde se daří olivovníkům, fíkovníkům, vinné révě, třešním a citrusovníkům, kde se sklízí tabák a bavlna. V lesích stojí vedle jilmů, dubů a platanů také palmy a myrhy. Oleandry pokryjí celou zemi na celé měsíce do purpurové krásy. Peníze se však vydělávají na egejském pobřeží, stovky tisíc lidí žijí z rozvoje turistického ruchu. Jemné písečné pláže a archeologická naleziště na 600 km dlouhém pobřeží byly turistickými cíly už v dobách, kdy

Kdo přijíždí do Istanbulu, zcela jistě je připraven na orientální exotiku a velkolepé památky minulosti. Ale tato turecká metropole na Bosporu je také rušným moderním, byť rozporuplným velkoměstem. Rozporuplnost města pramení především z toho, že jedna jeho část se rozkládá na evropské pevnině, druhá náleží již plně k islámskému Orientu. Zatímco v ulicích čtvrti Fatih nepotkáte ženu, která by nebyla zahalena závojem, a muže bez turbanu, jenž by nespěchal do mešity k modlitbě, mladé to táhne do pestrými neony blikajících nákupních center se západními značkovými oděvy na okraji metropole. Tady se scházejí, poslouchají moderní hudbu z walkmanů a na venkovních parkovištích pořádají rapové \`dýchánky\`. O Istanbulu se povídá, že snad i zdejší prach je zlatý, a tak není divu, že počet obyvatel prudce roste - do metropole přichází z venkovských regionů stále více lidí, protože doufají, že tu najdou nejen práci, ale i blahobyt. Nikdo snad ani neví, zda jich tu žije 10 či už 12 milionů... R

Turecko je zhruba desetkrát větší než Česko, má však jen 6,5x více obyvatel. Značnou část vnitřní a východní Anatolie tvoří téměř neobyvatelné velehory a stepi. Na Středoevropana působí nedozírné dálky, které překonává celodenní jízdou v autobuse, pořád ještě dobrodružně - včetně rozpadlých či znovu krásně opravených seldžuckých karavanserajů, vzdorných hradů na kopcích, velkých stád ovcí a pastevců v bílých pláštích. Tempo, jímž se mění oslí pěšiny v dálnice a vesnice pastevců v hotelová města a prázdninové kluby, bere dech. Turecko povýšilo na "dovolenkový ráj", ale ve skutečnosti nabízí mnohem víc: je to pokladnice kultur devíti tisíciletí, stále znovu jeviště historických rozhodování mezi Východem a Západem. Řečtí kolonisté dobře věděli, proč si vybrali západní pobřeží Malé Asie. Léta jsou zde teplá, ale nikoli rozpálená, zimy mírné, kopce stoupají povlovně vzhůru, v úrodných nížinách se daří olivám, fíkům, vinné révě, třešním, bavlníku, pomerančům i citronům. Na dlouhé měsíce se tu krajina odívá do purpurové nádhery kvetoucích oleandrů.

Turecko je zhruba desetkrát větší než Česko, má však jen 6,5x více obyvatel. Značnou část vnitřní a východní Anatolie tvoří téměř neobyvatelné velehory a stepi. Na Středoevropana působí nedozírné dálky, které překonává celodenní jízdou v autobuse, pořád ještě dobrodružně – včetně rozpadlých či znovu krásně opravených seldžuckých karavanserajů, vzdorných hradů na kopcích, velkých stád ovcí a pastevců v bílých pláštích. Tempo, jímž se mění oslí pěšiny v dálnice a vesnice pastevců v hotelová města a prázdninové kluby, bere dech. Turecko povýšilo na „dovolenkový ráj“, ale ve skutečnosti nabízí mnohem víc: je to pokladnice kultur devíti tisíciletí, stále znovu jeviště historických rozhodování mezi Východem a Západem. Řečtí kolonisté dobře věděli, proč si vybrali západní pobřeží Malé Asie. Léta jsou zde teplá, ale nikoli rozpálená, zimy mírné, kopce stoupají povlovně vzhůru, v úrodných nížinách se daří olivám, fíkům, vinné révě, třešním, bavlníku, pomerančům i citronům. Na dlouhé měsíce se tu krajina odívá do purpurové nádhery kvetoucích oleandrů.

Kdo přijíždí do Istanbulu, zcela jistě je připraven na orientální exotiku a velkolepé památky minulosti. Ale tato turecká metropole na Bosporu je také rušným moderním, byť rozporuplným velkoměstem. Rozporuplnost města pramení především z toho, že jedna jeho část se rozkládá na evropské pevnině, druhá náleží již plně k islámskému Orientu. Zatímco v ulicích čtvrti Fatih nepotkáte ženu, která by nebyla zahalena závojem, a muže bez turbanu, jenž by nespěchal do mešity k modlitbě, mladé to táhne do pestrými neony blikajících nákupních center se západními značkovými oděvy na okraji metropole. Tady se scházejí, poslouchají moderní hudbu z walkmanů a na venkovních parkovištích pořádají rapové „dýchánky“. O Istanbulu se povídá, že snad i zdejší prach je zlatý, a tak není divu, že počet obyvatel prudce roste – do metropole přichází z venkovských regionů stále více lidí, protože doufají, že tu najdou nejen práci, ale i blahobyt. Nikdo snad ani neví, zda jich tu žije 10 či už 12 milionů... Realita se v tomto městě vyznačuje ostře vyhraněnými protiklady bohatství a chudoby: najdete tu pestrou a obdivuhodně promíchanou směs luxusních restaurantů, hlučných bufetů, tichých dvorů za oprýskanými fasádami a čadících autobusů v přecpaných ulicích. A jakoby mimo čas plující velkolepě osvětlené obrovské zaoceánské lodě, které směřují z Marmarského moře do Černého moře. Odtud vládl východořímské říši Konstantin Veliký, který město roku 330 založil jako Nový Řím – vžil se však název Konstantinopol, přičemž Slované ho nazývali Cargrad. Justinián I., jenž byl od roku 527 byzantským císařem, poté odtud usiloval o obnovu římského impéria a za jeho vlády byl postaven chrám Hagia Sofia. Přibližně od 11. století zde hlavní slovo měli Benátčané a Janované a roku 1204 město dokonce dobyla IV. křížová výprava. Roku 1261 zde na trůn nastoupila poslední dynastie byzantských císařů, Palaiologovců, kteří tu sídlili až do roku 1453, kdy město dobyli Turci. Konstantinopol se tak stal metropolí osmanské říše pod jménem Istanbul. Byl tureckým hlavním městem až do roku 1923. Není tedy potom divu, že ukrývá podivuhodné bohatství historických památek z oněch pohnutých dob. V minulých letech bylo mnoho staveb pečlivě zrekonstruováno, a tak se dnes můžeme ubytovat například ve skutečném sultánově paláci nebo ve starých domech pod hradbami Topkapi, odkud Osmané vládli své říši. A pokud vám ještě zbude dostatek sil, abyste se vydali po neznámých koutech Istanbulu, setkáte se zde se sice zdrženlivou, ale srdečnou tureckou přívětivostí a jistě oceníte trpělivost a zdvořilost místních obyvatel.

Kdo přijíždí do Istanbulu, zcela jistě je připraven na orientální exotiku a velkolepé památky minulosti. Ale tato turecká metropole na Bosporu je také rušným moderním, byť rozporuplným velkoměstem. Rozporuplnost města pramení především z toho, že jed na jeho část se rozkládá na evropské pevnině, druhá náleží již plně k islámskému Orientu. Zatímco v ulicích čtvrti Fatih nepotkáte ženu, která by nebyla zahalena závojem, a muže bez turbanu, jenž by nespěchal do mešity k modlitbě, mladé to táhne do p estrými neony blikajících nákupních center se západními značkovými oděvy na okraji metropole. Město má za sebou bohatou minulost a proto není divu, že ukrývá podivuhodné bohatství historických památek z oněch pohnutých dob. V minulých letech bylo m noho staveb pečlivě zrekonstruováno, a tak se dnes můžeme ubytovat například ve skutečném sultánově paláci nebo ve starých domech pod hradbami Topkapi, odkud Osmané vládli své říši. A pokud vám ještě zbude dostatek sil, abyste se vydali po neznámých koutech Istanbulu, setkáte se zde se sice zdrženlivou, ale srdečnou tureckou přívětivostí a jistě oceníte trpělivost a zdvořilost místních obyvatel. 10 míst, která nesmíte vynechat: Velký bazar Tisíce obchůdků, stovky dílen, vůně, barvy a změť všec h myslitelných jazyků Velký bazar je městem ve městě. Mezinárodní hudební festival Toto dostaveníčko různých hudebních kultur dominuje počátkem léta istanbulskému kulturnímu životu. Ayasofya (Hagia Sofia) Legendární mohutný byzantský kostel c ísaře Justiniána (postaven r. 537) je stále symbolem Ýstanbulu. Galatská věž Z této věže se nabízí pohled na celou nádheru zašlých staletí i na rozrůstající se Istanbul posledních 200 let. Kariye Camii (chrám Krista Vykupitele v Choře) Vrchol p ozdně byzantského umění: fresky a mozaiky ze 14. stol. Süleymaniye Camii Mešita Süleymana Nádherného se svými bohatými vedlejšími budovami je mistrovským dílem osmanské architektury. Palác Topkapý Z tohoto paláce Osmané ovládali svoji světovou říši, zde shromáždili cenné poklady: jako pěst velké drahokamy nebo Prorokovy vousy. Archeologická muzea Sbírka, v níž jsou přechovávány nejkrásnější nálezy z anatolských a arabských provincií Osmanské říše. Eyüp Hrob Prorokova vlajkonoše Ayyub a al-Ansariho je cílem muslimských poutníků. Tady je Istanbul nejosmanštější. Plavba po Bosporu Modrý pás mezi Evropou a Asií je jedna z nejúžasnějších přírodních scenérií na světě.