Marek Nohejl

Tato kniha je příspěvkem k teoretickému sociologickému myšlení, k pochopení možnosti fungování společnosti jako takové. Společnost jako abstraktní celek je přiblížena na základě souhry tří struktur: jednání, diskursu a kritiky. Ve třech částech jsou pomocí vybraných teoretických přístupů postupně konkretizovány jak základní obrysy tří zkoumaných struktur, tak jejich vzájemná interakce a význam pro konstituci společnosti jako takové. Autor přitom netvrdí, že jde o jediný dogmatický výklad společnosti. Snaží se pouze myslet společnost v optice, kterou chápe jako jednu z mnoha možných. Čtenář v knize nalezne teoreticky široce založené pojednání, které stojí na detailní analýze myšlení Webera, Parsonse, Habermase či Foucaulta stejně jako na výkladu dědictví kritické teorie a moderního feminismu. Jak lze vysvětlit dynamiku společnosti? Utváří lidské jednání společnost, anebo naopak vzorce jednání formuje tlak společnosti? Do jaké míry je motivace jednání ovlivněna nároky sociálního systému? Jak se udržuje a naopak proměňuje sociální řád? Co způsobuje změnu sociálních norem?Toto jsou otázky kladené v této knize.

Jaká jsou východiska fenomenologické sociologie? V čem spočívá její hlavní přínos? Lze budovat sociologii na ryze filozofických postulátech? Má smysl věda o samozřejmostech každodennosti? Může analýza vědomí přispět k výkladu sociální reality? Je možné vysvětlit společnost jako celek pouze ze vztahu "já-ty"? Vystačí sociologie s pouhým popisem jevů? Práce se pokouší konkretizovat tezi o myšlenkové návaznosti A. Schütze na E. Husserla na základě teoretického statusu konceptu "světa života" (Leben swelt) v myšlení obou teoretiků. Autor nejprve ukazuje význam konceptu "světa života" v historické perspektívě jako teoretický výraz postupné subjektivizace traktování světa (kterou reprezentuje filozofie života a která je odpovědí na novokantovskou snahu rehabilitovat duchovědní poznání od metod přírodních věd), následně pak analyzuje užití tohoto konceptu v myšlení - E. Husserla a A. Schütze.

Jaká jsou východiska fenomenologické sociologie? V čem spočívá její hlavní přínos? Lze budovat sociologii na ryze filozofických postulátech? Má smysl věda o samozřejmostech každodennosti? Může analýza vědomí přispět k výkladu sociální reality? Je možné vysvětlit společnost jako celek pouze ze vztahu "já-ty"? Vystačí sociologie s pouhým popisem jevů? Práce se pokouší konkretizovat tezi o myšlenkové návaznosti A. Schütze na E. Husserla na základě teoretického statusu konceptu "světa života" (Leben swelt) v myšlení obou teoretiků. Autor nejprve ukazuje význam konceptu "světa života" v historické perspektívě jako teoretický výraz postupné subjektivizace traktování světa (kterou reprezentuje filozofie života a která je odpovědí na novokantovskou snahu rehabilitovat duchovědní poznání od metod přírodních věd), následně pak analyzuje užití tohoto konceptu v myšlení - E. Husserla a A. Schütze.

Tato kniha je příspěvkem k teoretickému sociologickému myšlení, k pochopení možnosti fungování společnosti jako takové. Společnost jako abstraktní celek je přiblížena na základě souhry tří struktur: jednání, diskursu a kritiky. Ve třech částech jsou pomocí vybraných teoretických přístupů postupně konkretizovány jak základní obrysy tří zkoumaných struktur, tak jejich vzájemná interakce a význam pro konstituci společnosti jako takové. Autor přitom netvrdí, že jde o jediný dogmatický výklad společnosti. Snaží se pouze myslet společnost v optice, kterou chápe jako jednu z mnoha možných. Čtenář v knize nalezne teoreticky široce založené pojednání, které stojí na detailní analýze myšlení Webera, Parsonse, Habermase či Foucaulta stejně jako na výkladu dědictví kritické teorie a moderního feminismu. Jak lze vysvětlit dynamiku společnosti? Utváří lidské jednání společnost, anebo naopak vzorce jednání formuje tlak společnosti? Do jaké míry je motivace jednání ovlivněna nároky sociálního systému? Jak se udržuje a naopak proměňuje sociální řád? Co způsobuje změnu sociálních norem?Toto jsou otázky kladené v této knize.