Stanislava Nováková

Krajířové z Krajku mají mezi dosud vydanými monografiemi šlechty zvláštní postavení, protože je to původem rakouský rod z Korutan. V druhé polovině 14. století přišel jejich předek Konrád Krajíř ke královskému dvoru Václava IV. a založil moc a slávu rodu. Jádro rodového majetku položili Krajířové do Nové Bystřice a na Landštejn, tedy do sousedství dvou mocných pětilistých růží - červené a zlaté. Své majetkové ambice směřovali tedy zprvu hlavně na jižní Moravu, ale politicky i příbuzensky zůstali spjati i s Čechami a Rakouskem. Z jejich mladoboleslavské větve vzešli významní přestavitelé českobratrské šlechty, kteří se angažovali v pohnutém roce 1547. I když rod na konci 16. století vymřel, zanechali Krajířové v jihočeské krajině mnoho stop. Patří k nim nejen do dnešních dob změněná státní hranice s Rakouskem, ale především chlumecká rybniční soustava, která je dosud ceněna jako unikátní vodní dílo.