Marie Novotná

Studie se pokouší nastínit obraz představ o těle, jak se ukazuje v staroseverské literatuře, a to na základě analýzy dvou témat, jež se těchto představ úzce dotýkají: somatických projevů emocí a proměny podoby (hamr). Těžištěm knihy je sémantická analýza kořene ham, která umožňuje pochopit, co má společného přechod do stavu bojové extáze u berserků, mytologická proměna boha ve zvíře či transformace vlkodlaků. Zdrojem pro tuto analýzu jsou prakticky veškeré texty, jejichž první verze byly zapsány ve staroseverštině převážně v 13. a 14. století; jde o poezii skaldskou i eddickou, prozaická díla původní i překlady z jiných evropských jazyků. V tomto širokém prostoru nacházíme příklady archaického myšlení, kde se pojmy duše a tělo prolínají, stejně jako případy, kdy mentální a fyzická oblast jsou již více či méně oddělené.

Sborník k významnému jubileu nordisty, germanisty, religionisty a hudebníka Jiřího Starého je poměrně pestrý – stejně jako šíře zájmů a mnohovrstevnost vzdělání oslavence samého. Dotčená pestrost se týká sféry tematické, žánrové i stylistické. V knize čtenář nalezne příspěvky přísně odborné, příspěvky kvaziodborné – referující smyšlené motivy a zápletky, leč podávané ve svrchovaně akademické podobě, eseje – filosofující i žertovné, původní autorská prozaická, dramatická i básnická díla, překlady a v neposlední řadě – oslavné ódy. Všechny příspěvky sborníku rámcově sjednocuje (krom zřejmé gratulační funkce) jistá adorace hodnotové výsosti minulých světů, starých osvědčených kvalit, které nepodléhají pomíjivosti. Lze ho tedy označit za konzervativní, rozumíme-li daným pojmem úctu k tomu, co být uchováno zasluhuje, neboť možná není docela marné trvat na kulturní platnosti takových dějinných výstupů, které Jan Patočka klasifikoval jako možnosti „vzmachu z úpadku“.