Karl Popper

When first published in 1959, this book revolutionized contemporary thinking about science and knowledge. It remains the one of the most widely read books about science to come out of the twentieth century.

Conjectures and Refutations is one of Karl Popper's most wide-ranging and popular works, notable not only for its acute insight into the way scientific knowledge grows, but also for applying those insights to politics and to history. It provides one of the clearest and most accessible statements of the fundamental idea that guided his work: not only our knowledge, but our aims and our standards, grow through an unending process of trial and error.

On its publication in 1957, The Poverty of Historicism was hailed by Arthur Koestler as 'probably the only book published this year which will outlive the century.'A devastating criticism of fixed and predictable laws in history, Popper dedicated the book to all those 'who fell victim to the fascist and communist belief in Inexorable Laws of Historical Destiny.' Short and beautifully written, it has inspired generations of readers, intellectuals and policy makers. One of the most important books on the social sciences since the Second World War, it is a searing insight into the ideas of this great thinker.

Written in political exile during the Second World War and first published in 1945, Karl Popper's The Open Society and Its Enemies is one of the most influential books of the twentieth century. Hailed by Bertrand Russell as a 'vigorous and profound defence of democracy', its now legendary attack on the philosophies of Plato, Hegel and Marx exposed the dangers inherent in centrally planned political systems. Popper's highly accessible style, his erudite and lucid explanations of the thought of great philosophers and the recent resurgence of totalitarian regimes around the world are just three of the reasons for the enduring popularity of The Open Society and Its Enemies, and for why it demands to be read both today and in years to come. This is the second of two volumes of The Open Society and Its Enemies.

Written in political exile during the Second World War and first published in 1945, Karl Popper's The Open Society and Its Enemies is one of the most influential books of the twentieth century. Hailed by Bertrand Russell as a 'vigorous and profound defence of democracy', its now legendary attack on the philosophies of Plato, Hegel and Marx exposed the dangers inherent in centrally planned political systems. Popper's highly accessible style, his erudite and lucid explanations of the thought of great philosophers and the recent resurgence of totalitarian regimes around the world are just three of the reasons for the enduring popularity ofThe Open Society and Its Enemies, and for why it demands to be read both today and in years to come.This is the first of two volumes of The Open Society and Its Enemies.

Nové opravené vydání autorova základního filosofického díla. Prvnísvazek obsahuje kritiku Platóna, druhý kritiku Hegela a Marxe. PřeložiliM. Calda a J. Odehnalová. Otevřená společnost a její nepřátelé je jeden z nejdůležitějších spisů moderní politic ké filosofie, v němž Popper rozvíjí svou vlivnou teorii demokracie a budování institucí a proti holistickému sociálnímu inženýrství, navrhujícímu systémová řešení, obhajuje inženýrství dílčí, které místo neuskutečnitelného jednorázového nastolení c o nejlepšího stavu hledí odstraňovat jedno po druhém ty nejpalčivější zla a nepořádky. Ale Otevřená společnost i daleko více než to: je to srozumitelný a čtivý text, kde čtivost není výsledkem chtěné snahy o popularizaci, nýbrž Popperova přesvědčení, že osud svobodného světa možná závisí na tom, aby se hlavní sdělení knihy dostalo k co největší skupině čtenářů. Tímto sdělením je: budoucnost je otevřená! Bude-li vám někdo tvrdit, že doba si žádá to či ono (v době psaní knihy plánované hospodářstv í a totalitární politiku), nemůže mít pravdu, protože o tom, co nastane, nerozhodují nějaké trendy či dějinná směřování, nýbrž rozhodnutí lidí. Důkladněji to dokazuje v Bídě historicismu, ale šířit toto poselství se pokouší především zde (a přidává k tomu i kontroverzní, ale závažnou analýzu jistého aspektu díla největšího filosofa všech dob, za něhož Popper považuje Platóna).

Otevřená společnost a její nepřátelé je jeden z nejdůležitějších spisů moderní politické filosofie, v němž Popper rozvíjí svou vlivnou teorii demokracie a budování institucí a proti holistickému sociálnímu inženýrství, navrhujícímu „systémová řešení“, obhajuje inženýrství dílčí, které místo neuskutečnitelného jednorázového nastolení co nejlepšího stavu hledí odstraňovat jedno po druhém ty nejpalčivější zla a nepořádky. Ale Otevřená společnost je daleko více než to: je to srozumitelný a čtivý text, kde čtivost není výsledkem chtěné snahy o popularizaci, nýbrž Popperova přesvědčení, že osud svobodného světa možná závisí na tom, aby se hlavní sdělení knihy dostalo k co největší skupině čtenářů. Tímto sdělením je: budoucnost je otevřená! Bude-li vám někdo tvrdit, že doba si žádá to či ono (v době psaní knihy plánované hospodářství a totalitární politiku), nemůže mít pravdu, protože o tom, co nastane, nerozhodují nějaké trendy či dějinná směřování, nýbrž rozhodnutí lidí. Důkladněji to dokazuje v Bídě historicismu (1957), ale šířit toto poselství se pokouší především zde (a přidává k tomu i kontroverzní, ale závažnou analýzu jistého aspektu díla největšího filosofa všech dob, za něhož Popper považuje Platóna).. Přeložila J. Odehnalová. Druhé vydání připravil J. Moural.