Šárka Portešová

Cílem knihy je seznámit čtenáře s problematikou psychologie a pedagogiky rozumově nadaných dětí se specifickými poruchami učení, zejména s dyslexií. Autorka vysvětluje, jak je vhodné tyto děti, jež bývají označovány jako tzv. paradoxní žáci, rozpoz nat, jakým způsobem obvykle kompenzují svůj handicap, jaký je častý profil jejich schopností a handicapů při psychologickém vyšetření, jaký je obvykle jejich styl učení, paměť, motivace, tvořivost, jaké mají sociální a emocionální problémy a zejména jaké jsou možnosti jejich dalšího vzdělávání tak, aby byly skutečně rozvíjeny jejich schopnosti, nejen kompenzovány nápadné handicapy. Publikace se opírá o zahraniční poznatky, ale vychází z českého výzkumu a úzkého kontaktu s konkrétními nadanými žá ky a studenty s dyslexií. Pro lepší názornost je text doplněn citáty rozhovorů a ukázkami výtvorů a školních prací dětí, komentáři jejich učitelů a rodičů a kazuistikami vybraných dětí. Mgr. Šárka Portešová, Ph.D., je vývojová psycholožka, dlouhodobě se zabývá psychologií rozumově nadaných dětí. V této oblasti provádí výzkum a poskytuje poradenství nadaným dětem i jejich rodičům a učitelům. Přednáší na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Přehledová monografie je zaměřena na psychologická specifika mimořádně rozumově nadaných žáků, jejichž schopnosti jsou často skryty v důsledku existence souběžné specifické vývojové poruchy učení, dyslexie. Publikace mapuje genezi mezinárodního odborného zájmu o danou problematiku a věnuje se zejména problematice procesu psychologické diagnostiky a pedagogické identifikace dané populace nadaných. Důraz je kladen i na popis bariér a stereotypních přístupů, které odpovídající identifikaci významně brání. Autorka věnuje rovněž pozornost přehledu typických poznávacích, sociálních a emocionálních charakteristik sledované populace nadaných a upozorňuje na významná rizika, spojená s chybnou nebo nedostatečnou identifikací. Mezi vysoce nepříznivé důsledky je řazena otázka vzniku sociálních a emocionálních problémů, zformování chronického akademického selhávání a narušení stability fungování celého rodinného systému, ve kterém dítě vyrůstá. Naznačeny jsou i možnosti psychologického poradenství a úprav způsobu vzdělávání ve vztahu ke sledované populaci nadaných žáků a studentů.

Publikace se věnuje problematice souběhu rozumového nadání a poruchy učení u středoškolských a vysokoškolských studentů. Kromě obecného vhledu zacíleného na problematiku formování nadání v období adolescence a rané dospělosti se zaměřuje především na otázky související s úspěšným překonáváním školního znevýhodnění těchto studentů, jež souvisí s jejich poruchou učení. Na konkrétních příkladech výpovědí nadaných studentů s tzv. dvojí výjimečností ukazuje, které faktory a podmínky mohou vést k úspěšné kompenzaci jejich specifických handicapů a souběžně k rozvoji nadání a naopak, které skutečnosti jsou v tomto procesu rizikové. Zvláštní pozornost věnuje kompenzačním strategiím, které tito studenti používají, otázkám spojeným s motivací, porozuměním a přijetím dvojí výjimečnosti, ale i problematice emoční podpory těchto studentů ze strany rodičů a učitelů.