Kateřina Pražáková

Kniha se soustřeďuje na otázku, jakou představu si mohli o Rusku a Polsko-litevském státě vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka pracovala především s ručně psanými novinami, které hrály v evropském zpravodajství významnou roli od poloviny 15. až do konce 17. století. Byly určeny členům panovnického dvora a jiným vlivným osobám, avšak prostřednictvím korespondence i ústní fámy pronikaly jejich novinky také k dalším společenským vrstvám a úspěšně konkurovaly tištěnému zpravodajství. Autorka provedla podrobný výzkum tří jedinečných sbírek psaných novin, které vznikly v českém šlechtickém prostředí v průběhu 16. století. Šlo o kolekce pánů z Rožmberka, z Hradce a Lobkoviců. Při práci s jednotlivými avízy si kladla otázku, kterým z událostí, k nimž došlo v Polském království, Litevském velkoknížectví či Moskevském velkoknížectví, věnovali zpravodajové zvláštní pozornost a jak je propagandisticky upravovali. Popsala, jakými proměnami procházelo vnímání a posuzování obyvatel těchto zemí od konce 15. do počátku 17. století, a postihla zrod některých stereotypních představ, jež přetrvaly po staletí.

Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (16181620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců. Hlavní pozornost autoři věnovali politické komunikaci českých nekatolických stavů s říšskými knížaty různého náboženského přesvědčení. Zatímco falčtí kurfiřti Fridrich IV. a Fridrich V. se hlásili ke kalvínství, saští kurfiřti Kristián II. a Jan Jiří I. patřili k luteránům. Naopak bavorský vévoda Maxmilián I. byl v Římsko-německé říši představitelem radikálního katolicismu. Vzhledem k rodinným vazbám Fridricha V. nebylo možné ponechat stranou výkladu politické kroky anglického krále Jakuba I. a jeho reflexi českého stavovského povstání. Za účelem přiblížení politické komunikace mezi představiteli nekatolických stavů v Království českém, falckou rezidencí v Heidelberku, saskou v Drážďanech, bavorskou v Mnichově a královským dvorem v Londýně autoři kriticky navázali na dosavadní výsledky bádání o mezinárodních souvislostech českého stavovského povstání a provedli výzkum nevydaných pramenů zvláště v německých a anglických archivech, jimž česká historická věda dosud nevěnovala významnější pozornost.