Petr Prchal

Publikace představuje ojedinělou monografii zpracovanou na téma zakázkových autorských děl. Pojednává o propojenosti na první pohled zdánlivě nesourodé dvojice práva autorského a práva závazkového, přibližuje smysl a fungování autorského práva v jeho různých pojetích. Přináší také příklady možných autorskoprávních vztahů při zjednávání autorských děl. Autor reflektuje nejen současný právní stav, ale přináší také legislativní výhled v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014. Oblast práva duševního vlastnictví se v současné době dynamicky rozvíjí, zakázková tvorba předmětů tvůrčí duševní činnosti je každodenní činností miliónů lidí po celém světě. Právní otázky spojené s investicí do vytváření předmětů duševního vlastnictví, tedy předmětů tvůrčí činnosti lidí a jejích projevů, jsou proto zcela namístě. Právní úprava zakázkové tvorby však není dosud celosvětově jednotná. Kromě podrobné právní analýzy zakázkových autorských děl v českém právním řádu, nabízí proto kniha totéž v právním řádu Spojených států amerických. Publikace je určena nejen pro odbornou veřejnost a studenty právnických fakult, osloví i ty, kteří tvoří autorská díla, ať už na objednávku či v rámci svého zaměstnání, například umělce, programátory nebo novináře.

Publikace se zabývá v současnosti diskutovaným tématem osiřelých děl a zpracovává jej v rozsahu, ve kterém toto téma nebylo dosud v české ani ve slovenské právní vědě zpracováno. Publikace směřuje k nalezení odpovědí na některé základní autorskoprávní otázky vznikající v důsledku střetu ústavních práv, zejména práva na svobodu projevu, práv k výsledkům tvůrčí duševní činnosti a práva na ochranu majetku, a to v souvislosti s užíváním osiřelých děl. Publikace třídí a porovnává různé právní názory na dílčí právní jevy související s osiřelými díly, jakož i s díly nedostupnými. Metodologicky publikace navazuje na dosavadní stav poznání a podstatnou měrou jej v daném oboru rozšiřuje včetně nezbytných komunitárních i zahraničních souvislostí a srovnání. Celosvětově je nyní problematika osiřelých děl a způsobů jejich řešení velice aktuální a významná a v prostředí internetu se nevyhne ani sféře širší veřejnosti. Málokdo by neznal projekt společnosti Google Inc. s názvem Google Books. Již málo se ale ví, že tento projekt vyvolal potřebu normativního řešení osiřelých děl v Evropské unii. Není tak náhodou, že dne 25. října 2012 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU o některých povolených způsobech užití osiřelých děl. Přijetím této směrnice se však řešení problematiky osiřelých děl nevyčerpává, neboť se jedná pouze o částečné řešení a přetrvává tak potřeba o důslednější uchopení této problematiky ze strany členských států, s čímž je spojena řada dalších právních otázek. Z tohoto důvodu je publikace přínosná pro další konkrétní postupy zákonodárně-politické v České republice i na Slovensku. Kniha je určena především pro odbornou veřejnost, pro kterou může být vhodným náhledem na problematiku osiřelých děl. Oslovit však může i širší veřejnost, neboť s osiřelými díly se každý člověk může setkat zejména v prostředí internetu naprosto běžně a často, například již pokud chce užít cizí autorské dílo na svém blogu, ale nedaří se mu zjistit od koho získat souhlas k takovému užití.

Monografie se zabývá analýzou a srovnáním problematiky limitů autorskoprávní ochrany v České republice a v zahraničí. Středem pozornosti jsou obecné (definiční) limity a výjimky a omezení. Kniha klade zvláštní důraz na komparaci a vyhodnocení právních názorů a závěrů, které jsou v současnosti aktuální nebo o kterých se vede diskuze. První část se věnuje vymezení limitů autorskoprávní ochrany a obecným limitům, zejména principu jedinečnosti, dichotomii myšlenky a vyjádření, době trvání majetkových autorských práv a principu vyčerpání autorského práva. Zabývá se také vyvážeností autorského práva a ostatních přirozených práv. V druhé části autor analyzuje, srovnává a vyhodnocuje ústavní, mezinárodní a unijní rámec právní úpravy výjimek a omezení, systém výjimek a omezení v českém autorském právu a judikatuře, výjimku pro účely parodie, karikatury, parafráze, koláže. Druhou část zakončuje budoucí vývoj v oblasti výjimek a omezení.