Tomáš Prokůpek

Po úspěšné publikaci Dějiny československého komiksu 20. století se polovina jejího autorského týmu vydala ještě hlouběji do minulosti, k samotným počátkům domácí tradice obrázkového seriálu, které lze klást do poloviny 19. století a které dosud zůstávaly zcela neprozkoumány a nepopsány. Předkládaná kniha si neklade za cíl stanovit přesné datum či konkrétní dílo coby „počátek domácího obrázkového seriálu“, ale podrobně mapuje tendence, které k ustavení domácí varianty komiksové tvorby vedly, a sleduje vlivy, jež toto formování spoluutvářely. Pramenný průzkum desítek dobových periodik vydávaných v češtině a slovenštině na území tehdejšího Rakouska-Uherska umožnil identifikovat a rozlišit jednotlivé protokomiksové formy 19. století, jak se postupně v domácím prostoru představovaly a prosazovaly, vymezit jejich hranice i vzájemné vztahy. Sledovány byly rovněž vazby těchto zárodečných obrázkových seriálů ke karikatuře, novinové ilustraci a dalším souběžně se vyskytujícím „konkurenčním“ formám, stejně jako jejich vliv na pozdější tradici domácího komiksu i kontext dobové tvorby zahraniční. Publikace určená všem zájemcům o domácí obrázkový seriál, ale i obecněji vizuální či tiskovou kulturu 19. století, nahlíží optikou „komiksu před komiksem“ i práce známých českých výtvarníků, ilustrátorů a karikaturistů, jako byli např. Josef Mánes, Karel Václav Klíč, Mikoláš Aleš nebo Artuš Scheiner, jejichž tvorba je tak v tomto kontextu nově interpretována. Bohatě ilustrovaný svazek ale samozřejmě představuje i tvorbu řady dalších, dnes mnohdy pozapomenutých autorů, kteří se různým variantám obrázkového seriálu v dobových tiskovinách věnovali (např. Karel Ladislav Thuma nebo Karel Krejčík. Vychází jako výstup výzkumného projektu GA ČR za podpory a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Ministerstva kultury ČR.

O čem snil Rychlonožka před tím, než se stal členem Rychlých šípů? Vypátrá Jindra Hojer, čím Jarka Metelka urazil Černé jezdce? Kdo všechno se skrývá pod maskou Široka? Odkud znal Červenáček bratry Mašíny? Dokáže Jeremiáška zachránit Řehoře Samsu? Uspěje Bratrstvo kočičí pracky v soutěži swingových orchestrů? Co zažili Mirek Dušín a jeho přátelé v New Yorku? Všechny odpovědi naleznete v tomto albu, na němž se novými krátkými komiksy ze života Rychlých šípů podílela padesátka nejlepších současných tvůrců z Česka a Slovenska. Mezi žánrově i výtvarně pestrými pracemi tak nechybí příběhy Lucie Lomové, Pavla Čecha, Jozefa Gertliho Danglára, Jiřího Gruse, Karla Jerieho, Tomáše Kučerovského, Karla Osohy, Jiřího Petráčka nebo Martina Šútovce. Vedle komiksové části pak kniha obsahuje také několik textů předních znalců tuzemského komiksu, kteří příběhy Mirka Dušína a jeho přátel zasazují do širších souvislostí. Publikace vychází u příležitosti 80. výročí vzniku slavného komiksu o Rychlých šípech.

Antologie Generace 89 přináší reprezentativní výběr z tvorby těchto scenáristů a výtvarníků, nabízí průřez dobově oblíbenými žánry a zároveň ukazuje, jakých vizuálních podob český a slovenský komiks na přelomu osmdesátých a devadesátých let nabýval. Kromě dodnes populárních příběhů představuje i ty, které z různých důvodů nebyly vydány až do konce nebo oficiálně vůbec nevyšly. Publikaci provází obsáhlý úvod objasňující dobové souvislosti.

Ondřej Sekora (1899–1967) byl významný ilustrátor a tvůrce dětských knih, jehož nejslavnější hrdiny dodnes zná v podstatě každé malé dítě. Současně zanechal nepřehlédnutelnou stopu v dějinách české žurnalistiky, sportu, divadla, audiovizuálních médií či komiksu a obecně patří k nejzásadnějším tvůrcům domácí populární kultury první poloviny dvacátého století. Tato výpravná monografie je rozdělena do dvanácti kapitol, které detailně zkoumají jednotlivé okruhy Sekorových rozsáhlých tvůrčích aktivit. Díky takto široce pojatému záběru, ale i díky přístupu k Sekorovu aktuálně zpracovanému archivu a spolupráci s řadou institucí, jež mají v držení sekorovské fondy, nabízí publikace mnohem komplexnější pohled na Sekorův život a dílo, než byl v případě tohoto domněle dobře známého tvůrce dosud k dispozici. Monografie je provázena bohatým obrazovým materiálem; reprodukce se dočkalo mnoho originálů a artefaktů, které zatím nebyly širší veřejnosti známy, včetně jeho soukromé malířské tvorby a studijních kreseb. Publikace Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce vychází u příležitosti stodvacátého výročí tvůrcova narození a zároveň jako doprovod stejnojmenné výstavy připravené Moravským zemským muzeem v Brně.

Série knížek o Kulihráškovi, která se mezi lety 1926 až 1935 dočkala čtrnácti dílů, patřila mezi válkami k nejoblíbenější četbě mladších školáků. Kulihráškovy příhody, svou formou stojící na pomezí leporela a komiksu, nabízely dětem zdařilé propojení poučení a veselých dobrodružství. Doboví pedagogové oceňovali verše Marty Voleské (1905–1985), hlavní kouzlo knížek ale spočívalo v kresbách Artuše Scheinera (1863–1938), jehož tvorba s kořeny v době secese se na čas stala téměř synonymem pro ideální výtvarný doprovod pohádkového žánru. Kniha přináší vůbec první důkladnou studii o Scheinerově životě a díle a současně kompletní soubor všech Kulihráškových příběhů. To vše doplněno o Scheinerovy obrazové scénáře, ukázky korespondence a další materiály přibližující vznik slavné série.