Lukáš Reitinger

Prostor, který je dnes označován jako "středovýchodní Evropa", se utvářel v plynulém dialogu domácích předpokladů s proudem (zejména) západoevropských inovací v podstatě již od svých historických počátků. Výpověď pramenů dále naznačuje, že zhruba mezi léty 800 a 1300 došlo k velké modernizaci politických a mocenských struktur po obou stranách říšské hranice, během níž se državy arpádovských, piastovských a přemyslovských knížat změnily v dědičná království a sídla metropolitů. Tuto dlouhou a ve výsledku úspěšnou proměnu sleduje kolektivní monografie, do níž přispěli čeští, polští a slovenští medievisté mladé a střední generace. Strukturu práce rytmizují tři hlavní problémové okruhy: samotná geneze středovýchodní Evropy, proměna dědičných přemyslovských a piastovských držav v království a utváření oficiálních vzpomínek.