Honza Šavrda

Rozsáhlý výbor 29 současných italských spisovatelů, esejistů a dramatiků, jako jsou např. Aldo Nove, Sandro Veronesi, Enrico Brizzi či Alessandro Piperno, kteří se výrazněji zapsali do literárního povědomí anebo obdrželi některou z prestižních cen, ale v České republice dosud nejsou známí či publikovaní. Kniha obsahuje jejich podrobné medailony a ukázky z děl.

Když byli Židé vyhnáni ze Španělska, rozutekli se všemi možnými směry a zakotvili také na území dnešního Bulharska, kde někteří z nich zapustili kořeny. Nejinak tomu bylo v případě předků dědečka Ožungra, který v sousedské sounáležitosti s dalšími Židy, ale i Armény, Bulhary a Turky prožil na plovdivském předměstí celý svůj rozporuplný, leč svým způsobem šťastný život. A zplodil potomky, kteří mohou vyprávět, vzpomínat a hodnotit. Mohou se zamyslet nad neuvěřitelnou náboženskou i lidskou tolerancí, která tehdy panovala. Aniž by Wagenstein opakoval banální a všeobecně známou skutečnost, že strom vyrůstá z kořenů a je na nich v největší míře závislý, působivě a s grácií skutečného vypravěče konstatuje, že z některých kořenů vyrůstá strom vhodný leda na klacky, ale jsou i takové, z nichž vznikají housle – což v určitém smyslu platí i pro lidi...

Když byli Židé vyhnáni ze Španělska, rozutekli se všemi možnými směry a zakotvili také na území dnešního Bulharska, kde někteří z nich zapustili kořeny. Nejinak tomu bylo v případě předků dědečka Ožungra, který v sousedské sounáležitosti s dalšími Židy, ale i Armény, Bulhary a Turky prožil na plovdivském předměstí celý svůj rozporuplný, leč svým způsobem šťastný život. A zplodil potomky, kteří mohou vyprávět, vzpomínat a hodnotit. Mohou se zamyslet nad neuvěřitelnou náboženskou i lidskou tolerancí, která tehdy panovala. Aniž by Wagenstein opakoval banální a všeobecně známou skutečnost, že strom vyrůstá z kořenů a je na nich v největší míře závislý, působivě a s grácií skutečného vypravěče konstatuje, že z některých kořenů vyrůstá strom vhodný leda na klacky, ale jsou i takové, z nichž vznikají housle – což v určitém smyslu platí i pro lidi...

P. O. Enquist je jedním z nejvýraznějších a nejpřekládanějších švédských spisovatelů a dramatiků, jeho dramata se pravidelně objevují i na české divadelní scéně. Častým tématem jeho tvorby je zpochybňování hranic mezi pravdou a lží, což se zřetelně odráží také v této knize. Z hlediska skutečného inspiračního modelu představuje Knut Hamsun (významný, byť kontroverzní norský spisovatel, nositel Nobelovy ceny z roku 1920) pro Enquista ideální hlavní postavu. Kniha se stala předlohou ke stejnojmennému filmu, který v roce 1996 natočil režisér Jan Troell a v němž titulní roli skvěle ztvárnil Max von Sydow. Snímek uváděla v loňském roce i Česká televize.